Ovoce

Prosím, chtěla bych se jen ujistit, zda chápu poměr ovoce a zeleniny správně. Na 1 porci ovoce náleží 2-3 porce zeleniny. Tz, pokud mám v jídelníčku ráno borůvky, na svačinu jablko, je třeba tedy 2 ks ovoce vyvážit 4-6 porcemi zeleniny?
Děkuji

Toto pravidlo vnímejte s rezervou, ve skutečnosti se jen tento poměr snaží v praxi vést k tomu, abychom na celodenním na talíři měli více zeleniny než ovoce. V úkolech toto procvičujete s podporou algoritmů ve výukové aplikaci, kde se hodnotí každý zástupce, ve skutečnosti definice "porce" zahrnuje i faktor hmotnosti, kterou v úkolech nemáte povinnost sledovat. Pozornost tak zaměřte na to, aby se tento poměr respektoval v dlouhodobém průměru, u přebytku ovoce by se nepřiměřeně zvyšoval podíl cukrů ve stravě.

Dobrý den,
chci se zeptat, zda po cvičení nastartují anabolické procesy pouze bílkoviny? Má stejný efekt jako ovoce i proteinový prášek či aminokyselinový nápoj?
Děkuji

Anabolizující pochody ve svalové tkáni jsou výsledkem souboru několika faktorů, ne jenom příjmu sacharidů či bílkovin. Pokud půjdeme cestou úvah v oblasti příjmu těchto dvou živin, vyvstane před námi dilema, v jakých objemech kombinovat tyto dvě makrosložky, v jakém časovém odstupu po zátěži, v jaké kvalitě...V podstatě jde o to, že konzumací čistých sacharidů po zátěži nastartujete pochody vedoucí k regeneraci glykogenu ve svalech, navíc je to silně energii šetřící postup (z hlediska náročnosti trávení) ve srovnání se situací, kdy po tréninku nejprve přijmeme bílkoviny. Ty jsou náročně stravitelné, tedy energeticky vyčerpávají. Na stranu druhou startují anabolizující pochody ve svalové tkáni podporou produkce růstového hormonu, který je příjmem samotných sacharidů po zátěži naopak blokován. Z toho důvodu se hledají postupy, které by v praxi "zabily dvě mouchy jednou ranou". Faktem je, že vrcholoví siloví sportovci díky extrémní zátěži mají natolik zrychlený svalový metabolismus, že ve srovnání se svými rekreačními protějšky nemají problém ihned po zátěži přijmout proteinový koncentrát, jejich trávicí trakt se s tím "popere" (= použije k regeneraci glykogenu glykogenní aminokyseliny z proteinů). Nejlépe toto zvládají jedinci, kteří navíc ještě užívají různé podpůrné prostředky anabolizujícího rázu (doping), kdy úroveň jejich metabolismu je prakticky nesrovnatelná s obyčejným člověkem.
Pokud patříte mezi "normální smrtelníky", kterým nejde o trhání světových rekordů, doporučil bych obecně preferovaný (a současně vcelku přirozený) postup, kdy nejprve po zátěži přijmete jednoduché a rychle stravitelné sacharidy (např. z ovoce), po několika desítkách minut (20-40) pak hlavní porci jídla s dostatkem dobře stravitelných bílkovin. Určitou formou kompromisu jsou tzv. gainery, které vše slučují. Jejich nevýhoda ale spočívá v přítomnosti aditiv a spousty synteticky vyrobených živin (např. vitamíny, antioxidanty).

Dobrý den,
chtěla bych se jen pro zajímavost zeptat, zda je dané i procentuelně o kolik živin přichází ovoce či zelenina pokud je a není pěstovaná v bio způsobem :)
Děkuji

Existují sice studie, které se zabývají porovnáním nutriční hodnoty konvenčně pěstovaného a bio ovoce a zeleniny, jejich výsledky ale nejsou jednoznačné (liší se v závislosti na druhu ovoce či zeleniny, půdě, klimatických podmínkách a dalších faktorech).
Obecně je možné říci jen to, že se ukazuje, že bio ovoce a zelenina obsahují vyšší množství antioxidantů, vitamínů a minerálů než konvenčně pěstované plodiny.

Dobry den.
Vime, ze se fruktoza metabolizuje odlisne (v jatrech bez prispeni inzulinu). Proc tedy byva obecne doporucovano konzumovat ovoce po skonceni sportovni aktivity? Obsahuje ovoce i jine jednoduche cukry?
Dekuji za odpoved.

Ovoce je zdrojem i sacharózy. Doporučení konzumce ovoce po zátěži je otázka do diskuze - výhoda spočívá v rychlém prvotním zasycení, uspokojení sladké chuti, dodání vlákniny, sacharidů a mikroživin, nastartují se tak procesy vedoucí k obnově vyčerpaného glykogenu. Jiný úhel pohledu (názor) říká, že zvýšená aktivita inzulínu vázaného na metabolismus sacharidů, které dodáte ihned pozátěži, potlačí produkci růstového hormonu, který je (především u silových sportů) důležitý pro regeneraci svalové tkáně. Příjem ovoce po zátěži je tak otázkou vlastního zvážení daného požadavky na metabolismus.

Dobrý den,
může být fruktózová intolerance jen částečná? Myslím tím, že ne až s tak dramatickým průběhem jak popisujete a tedy enzym tam je, jen je ho méně? Já osobně se dlouho zkoumala, co mi způsobovalo nadýmání, až jsem zjistila, že je to fruktóza, ale primárně mi vadilo ovoce - jablka, hrušky, meruňky...ne bobulové ovoce, rozinky, med, hrášek, květák, růžičková kapusta, červená cibule. Když vyřadím tyto potraviny, v principu mi nedělá problém skoro žádná potravina...
Dá se běžně nějakým testem zjistit tato intolerance?
Děkuji.

Fruktózová intolerance se nejlépe potvrzuje genetickým vyšetřením. Je možné provést i dechový test, který určuje koncentrace vodíku a metanu ve vydechnutém vzduchu po požití přípravku s fruktózou (tento je ale méně přesný).
U intolerancí platí obecně fakt, že jejich závažnost se odvíjí od míry produkce patřičných enzymů - nesnášenlivost tak může být i tzv. "částečná", kdy určité množství látky můžete konzumovat bez zjevných nežádoucích příznaků.

Dobrý den,
chci se zeptat, u ovoce jste psali, že zvýšené množství citrusů může způsobit zahlenění. U babských receptů se používá na odhlenění voda s citrónem, takže krátkodobě to přece jen může pomoci? Poprosila bych Vás o krátké vysvětlení procesu, při kterém mléko zahleňuje (při nemocech se běžně doporučuje vysadit mléčné produkty kvůli zahlenění).

Tuto problematiku je třeba vnímat celostně, tzn. nepaušalizovat vliv potravin na zahlenění ve smyslu "sním danou potravinu a výsledkem je nepřiměřená tvorba hlenu".
Předně je třeba rozlišovat, o jaké části organismu mluvíme, když řešíme vliv potravin na zahlenění. Některé látky v potravinách zvyšují přímo produkci hlenu na sliznici dýchacího ústrojí, jiné na trávicím, další zase na vylučovacím systému.
Dále je nutné brát v potaz zdravotní situaci - u zdravého jedince bude rozsah vlivu podstatně menší, než v situacích zdravotních/metabolických poruch.
V neposlední řadě roli hraje i teplota prostředí a množství konzumované potraviny.
Typický příklad je uváděná voda s citronem/limetkou, kde organické kyseliny z citrusu vyvolají po konzumaci krátkodobě zvýšenou aktivitu slizničních buněk produkujícíh hlen. Vzhledem k tomu, že množství šťávy z citronu/limetky je ve srovnání s konzumací celého plodu velmi malé, odpovídá tomu i reakce buněk v podobě celkové produkce hlenu. Tzn. menší reakce vyvolá nižší produkci, což umožní snadnější vykašlávání při současném vlivu nižšího pH tekutiny hlen rozpouštět.
Mléko/mléčné produkty fungují trochu jinak - u zdravých jedinců nemají vliv na vznik zahlenění dýchacího ústrojí. Např. v situaci laktózové intolerance ale mají schopnost nepřímo podporovat vznik hlenu na sřevní sliznici, u zánětů horních cest dýchacích pak zhoršují stav stávajícího zahlenění.

Dobrý večer,
ráda bych se zeptala na Váš názor ke kombinaci ovoce s mléčným produktem, například jogurtem. To bývá často prezentováno jako vhodná snídaně/svačina (doplněná např. o vločky a ořechy). Mléčné výrobky by se ale se zdroji cukru kombinovat spíše neměly, je to tak? A pokud není tato kombinace výhodná, kam byste ovoce doporučil zařadit? (Někde jsem četla, že je nejvhodnější sníst ovoce samostatně, ale to se mi jeví jako nesmysl – vysoký GI, špatný poměr makroživin,...).
Děkuji moc za odpověď.

Tato kombinace není problematická do okamžiku, kdy u dané individuality začne dělat jakékoli "problémy". Obecně platí, že zdravý jedinec takovou směs stráví bez jakýchkoli komplikací, je proto zbytečné se v jídelníčku omezovat jen kvůli tomu, že jednotlivé složky se budou trávit trochu lépe, když je budete jíst odděleně.
V situacích, kdy člověk trpí trávicími potížemi (dyspepsie, záněty...), je naopak výhodné trochu přemýšlet a preventivně se některým kombinacím vyhýbat, což může (ale nemusí) platit i o mléčných výrobcích s ovocem.

Dobrý den,
je pravda, že při konzumaci ovoce a cukru přidaného jako sladidla, dochází k ničení vitamínů z ovoce? Např. tím, že by cukr bránil vstřebávání vitamínů nebo nějak jinak bránil jejich využití?
Děkuji za odpověď.

Přidaný cukr v ovocných produktech funguje především jako konzervant, prodlužuje tedy trvanlivost výrobku. Sám o sobě nemá zásadní vliv na úbytek vitamínů, k tomu dochází na základě postupné oxidace způsobené právě prodlouženou expirací.
Současně počítejte s tím, že zvýšený příjem cukrů ovlivňuje acidobazické pochody směrem ke kyselinotvorným projevům, což obnáší zvýšenou aktivitu patogenních mikroorganismů, které zvyšují spotřebu vitamínů.

Dobrý den,
ráda bych se doptala na Váš názor na příjem cukrů. WHO doporučuje maximálně 50g, optimálně 25g jednoduchých cukrů, to mi ale přijde nereálné. Dvě porce ovoce o 150 gramech už přičtou 30g, nemluvě o zapojení mléčných výrobků, zeleniny a dalších potravin. Chápu, že se jedná o zprůměrovanou hodnotu, ale jednoduché cukry se velice často uvádí jako příčina všech možných zdravotních potíží, přitom 25g cukrů je opravdu hodně nízká hranice.
Děkuji

Aktuální doporučení v oblasti příjmu cukrů jsou strany WHO směřují k max. 90 g za den, z toho 50 g přidaných, uvažuje se množství 50 g snížit na 25 g.
Při kontrole kvality stravování je tak třeba rozlišovat cukry přirozeně obsažené v potravinách, a přidané při jejich zpracování. Faktem je, že ovoce a produkty z něj (šťávy, kompoty, marmelády...) jsou nejbohatším zdrojem přirozeně se vyskytujících cukrů, je proto vhodné kontrolovat podíl této skupiny potravin v jídelníčku. Totéž platí pro kategorii potravin s obsahem cukrů přidaných, kde hrozí podstatně vyšší riziko jejich přebytku. Jedná se o jeden z mnoha smysluplných příkladů a v podstatě i důvodů, proč se vyplácí sledovat nutriční kvalitu stravy, čísla občas umí hovořit jasnou řečí...
25 g přidaných cukrů za den se na první pohled tváří jako nízká hranice, ale v přepočtu se jedná o 6 kostek cukru, což při této vizualizaci dostává trochu jiný rozměr, než abstraktní hodnota. Máte pravdu v tom, že není jednoduché tohoto limitu dosáhnout, obzvlášť dlouhodobě. Na stranu druhou je potřeba si uvědomit, že se jedná o složku ve stravě, kterou ve skutečnosti nepotřebujeme, a která navíc neprospívá zdraví. Toto téma by mělo vést k zamyšlení se nad tím, jak přísně budeme sledovat podíl přirozených a průmyslově zpracovaných potravin ve svém jídelníčku.

Mám dotaz, zda se kvasinky mohou živit i fruktooligosacharidy nebo jinými prebiotiky? Je nějaké ovoce, které na základě svého složení je v pořádku jíst i v průběhu léčby kandidózy?

Fruktooligosacharidy jsou štěpeny probiotickými mikroorganismy (tedy i některými kvasinkami). Při tomto štěpení vznikají mastné kyseliny, které vytváří nepříznivé podmínky pro patogenní kultury - při kvasinkových infekcích se proto vyplácí tato prebiotika používat.
Ovoce je při léčbě kandidózy diskutabilní skupinou potravin. Obecně platí, že se vyplácí snižovat podíl cukrů ve stravě, ve vztahu k ovoci se jedná především o zralé banány a hroznové víno (případně bobuloviny). Faktem je, že některé kyselejší druhy ovoce jsou naopak doporučovány v přiměřeném množství (např. 1x denně).