Kalorický příjem

Dobrý den, pane magistře,
prosím o radu, jak postupovat při redukci hmotnosti u morbidně obézních klientů. Moje známá se opakovaně snaží zhubnout. V současné době má zhruba tyto parametry- váha: 140kg, výška: 170cm, věk: 34. Léky neužívá, s ničím se neléčí. Momentálně na rodičovské dovolené, i přes svojí velkou váhu je poměrně aktivní, 2x týdně 90 min zumba, 2x týdně pilates, procházky s dcerou. V posledním roce 2x využila služeb výživových poradců, kdy denní kalorický příjem u jednoho měla 1700 kcal, u druhého 1800 kcal. Režim nevydržela (v obou případech) držet déle než měsíc. Dle jejích slov měla hlad, velké chutě na sladké a byla unavená. I přes mé prakticky nulové zkušenosti se mi příjem 1700-1800 kcal/den zdá v tomto případě hrozně málo. Osobně mám bohužel pocit, že cílem těchto poradců spíše bylo, aby klientka měla za dobu, kterou si u nich zaplatila, co největší váhový úbytek/viditelné výsledky. A nebo se pletu a právě u velmi obézních klientů je takto nízký příjem v pořádku?
Děkuji za radu.
Na závěr mého dotazu mi ještě dovolte poděkovat Vám za opravdu vynikající kurz - Poradce pro výživu a suplementaci. Kurz je bezkonkurenční, jak obsahem tak Vaším přístupem ke studentům. Ještě jednou mnohokrát děkuji a přeji jen vše dobré.

Příjem energie v rozmezí 1700-1800 kcal při tělesné hmotnosti 140 kg se může jevit jako příliš nízký, neznamená to ale, že dieta je špatně koncipovaná. Při nastavení energetické bilance by se mělo vycházet především z měřených hodnot bazálního metabolismu (BMR), podílu svalové hmoty a úrovni pohybové aktivity. Není úplně ideální, aby příjem energie klesal pod hodnoty BMR, v praxi je ale možné takové diety krátkodobě realizovat, přináší svoje úspěchy.
Klíčové je nastavit vhodné poměry makroživin, podmínkou je dostatek bílkovin (v těchto situacích se nebojte mírného nadprůměru v rozmezí 20-25 % z celkového příjmu energie, protože při nižším příjmu energie potřebujete podpořit činnost svalového metabolismu a současně zvýšit stupeň zasycení). Z důvodu nutnosti vyhnout se zbytečným výkyvům krevní glykémie orientujte pozornost na preferenci zdrojů komplexních sacharidů (nejlépe v podobě celých zrn, současně se vyhýbejte produktům z mouky). V neposlední řadě zvyšte příjem vlákniny (primárně ze zdrojů luštěnin a zeleniny), která zvyšuje stupeň zasycení.
Pokud klient přechází ze stravovacího režimu, který byl příčinou nárůstu tělesné hmotnosti, na redukční, je přirozené, že se bude potýkat s pocity hladu a výkyvy krevní glykémie, tomuto se nikdy úplně nevyhnete.
Toto je základní rámec, se kterým v takových situacích pracujte. Není sice 100% zárukou toho, že bude fungovat u každého, v případech některých metabolických poruch způsobujících nárůst tělesné hmotnosti (dysfukkce štítnice apod.) je nutné přizpůsobit dietu individualitě jedince.