Játra

Dobrý den,
vím, že jsme fruktózu a vliv na játra brali, mohl byste prosím ještě jednou vysvětlit, co se v játrech po konzumaci fruktózy děje? A slyšela jsem, že glukózo-fruktózový sirup je ještě větší zlo.
Dekuji.

Nadměrný příjem fruktózy je spojován s přemnožením některých střevních bakterií a následně zvýšenou střevní permeabilitou. Bakterie obsahují endotoxiny, které v některých jaterních buňkách podporují zvýšenou produkci zánětlivých látek (cytokinů). Současně při metabolismu fruktózy v játrech vznikají látky (glyceraldehyd-3-fosfát, dihydroxyacetonfosfát, pyruvát), které jsou transportovány do mitochondrií ve vysokých koncentracích, toto vede ke stimulaci procesu zvaném de novo lipogeneze (přebytečné sacharidy se přeměňují na tuk, protože tento metabolický stav zamezuje vstupu mastných kyselin do mitochondrií). Vznikající tukové částice se pak ukládají v játrech a podporují rozvoj steatózy.
Glukózo-fruktózový sirup je zdrojem fruktózy, je třeba se mu vyhýbat stejně jako všem ostatním "umělým" zdrojům tohoto cukru.

Dobrý den pane Jelínku,
chápu dobře, že dietou je steatóza léčitelná? A když člověk začne hubnout, tak využívá tuk z jater jako zdroj energie?
Děkuji

Steatóza jater je nejen léčitelná, ale i vyléčitelná. Základem úspěchu je správně nastavená dieta a dostatek investovaného času nezbytného pro to, aby se úprava systému stravování měla možnost projevit. Přebytečný tuk z jater je pořád zásobním tukem, tzn. využije se jako zdroj energie.

Dobrý den,
zajímalo by mě proč jsou brukvovité potraviny (terapeuticky ve větším množství) spojovány s podporou jater, když se v nich nachází strumigenní glukosinoláty, které ve větším množství vedou k poškození jater?
Děkuji za vysvětlení.

U hodnocení zdravotního dopadu konzumace potravin je třeba uvažovat celostně, ne farmakologicky. Každá potravina obsahuje široké spektrum různých látek s výrazně odlišným dopadem na metabolismus. Některé z nich jsou prospěšné, jiné naopak škodí. Situaci navíc komplikuje fakt, kdy jedna látka může mít pozitivní vliv na určitý orgán či systém, současně ale zatěžuje orgán jiný.
Dále je třeba správně pochopit význam "větší množství" příjmu látky. Účinek jakékoli látky se odvíjí od její koncentrace a požitého množství - jakákoli látka tak může ve stejné situaci působit jako jed či naopak "lék".
Z těchto důvodů není možné na potraviny nahlížet farmakologickým způsobem, u kterého se sleduje vliv jedné látky a ne nepřeberné směsi, kterou navíc nejsme ani schopni důkladně analyzovat. Tyto důvody mj. vedly k tomu, že legislativa nedovoluje spojovat potraviny s jakýmkoli léčivým účinkem...
V praxi se proto postupuje tak, že se na celodenním talíři omezuje množství potravin s vyšší koncentrací určitých látek ve vztahu ke specifickým chorobám (typicky brukvovitá zelenina u hypofunkce štítnice, potraviny s vyšším podílem histaminu u histaminové intolerance apod.).
U brukvovité zeleniny se nejčastěji cituje vliv štěpných produktů glukosinolátů na zvýšenou krvácivost jater, což ale vnímejte jako obecnou informaci, jelikož rozsah tohoto účinku glukosinolátů se liší u jednotlivých savců (= neznamená to, že by pravidelná konzumace zelí či brokolice likvidovala játra). Tyto druhy zeleniny obsahují naopak celou řadu jiných látek majících pozitivní vliv na chování jaterních buněk.

Játra dokážou vytvořit cholesterol i jen z čistě rostlinných tuků?

Tvorba cholesterolu není vázána na podíl živočišných potravin ve stravě, tato látka vzniká (ve zjednodušeném pojetí) z mastných kyselin (obsažených v tucích), ze kterých organismus vytváří acetylkoenzym A. Z něj vzniká mevalonát a skvalen, výsledným produktem této reakce je cholesterol. Takto se vytváří každý den v těle dospělého člověka přes 1000 mg cholesterolu.

Dobrý den,
mohou prosím užívat klanoprašku i osoby s transplantovanými játry?
Děkuji za odpověď.

Tuto kombinaci by měl vždy schválit ošetřující lékař. S největší pravděpodobností ale bude proti, jelikož Schizandra ovlivňuje funkci léků, které jsou odbourávány v játrech (klanopřaška podporuje činnost jater), prokázané je zvýšení hladiny takrolimu (imunosupresivum) v krvi u pacientů po transplantaci jater.

Dobry den, pane Jelinku,
chci se zeptat ohledne vitaminu A v tehotenstvi.
Cetla jsem knihu od Sally Fallon - The Nourishing Traditions, Book of Baby and Child Care a ta prave studie o skodlivosti vitaminu A vyvraci. Naopak varuje pred nedostatkem tohoto vitaminu - muze vest v vyvojovym vadam plodu, k potratu. Autorka doporucuje konzumaci jater, rybiho tuku pro optimalni vyvoj plodu. Zajimalo by me, kde je pravda, pripadne na zaklade, ktere studie se vitamin A dle vas nedoporucuje. Pro uplnost uvadim info z knihy.
Moc dekuji.

zde je citace z knihy:
VITAMIN A AND FETAL DEVELOPMENT
The U.S. Food and Drug Administration (FDA) and other government agencies warn pregnant women to avoid foods like liver and cod liver oil, claiming that too much vitamin A from these foods can cause birth defects.
The claim that intakes of vitamin A over 10,000 IU per day can increase the risk of birth defects can be traced back to a 1995 paper published by a group of researchers at Boston University.
The researchers followed almost twenty-three thousand women over the course of their pregnancies and found that women who consumed more than 10,000 IU vitamin A during the first trimester gave birth to offspring with a greater risk of certain types of birth defects.
However, the study had some serious flaws. Most of the vitamin A came from mltivitamins. The authors did not distinguish between various food sources—and most “food” vitamin A comes from fortified breakfast cereals—so the cause of the birth defects may well have been something else in the multivitamins or in the cereals. Three groups of experts wrote to the journal questioning the authors’ classification of the types of defects.
Most importantly, the authors may have underestimated the rate of certain types of birth defects in the group with low vitamin A intake. The rate of total birth defects among the twenty thousand women consuming less than 10,000 IU was only 1.5 percent; by contrast, the generally accepted background rate is 3-4 percent. The rate of defects among the three thousand women consuming more than 10,000 IU of vitamin A was 3 percent—on the lower end of normal.
The most serious objection to this study is the fact that it conflicts with all the other evidence. For example, a 1990 study conducted in Spain found that among twenty-five thousand births, doses of vitamin A over 40,000 IU per day carried a 2.7-fold higher risk of birth defects, but doses of vitamin A up to 20,000 IU or between 20,000 and 40,000 IU both carried a 50 percent lower risk of birth defects compared to no supplementation.
A 1996 study of over five hundred thousand births found that the children of women supplementing with at least 10,000 IU of vitamin A in addition to a multivitamin had a lower risk of birth defects than those of women who did not supplement, although the association could not be distinguished from the
effects of chance.
A 1997 study of fifteen hundred births found no relationship between birth defects and use of vitamin A supplements, fortified breakfast cereals, organ meats or liver.
A 1999 prospective study of three hundred eleven mothers who consumed between 10,000 and 300,000 IU of vitamin A in the first trimester and a similarly sized group that did not supplement with vitamin A found no evidence of an increased risk of major malformations with increasing dose. The
median dose was 50,000 IU.
The supplemented group as a whole had a 50 percent lower risk of major malformations than those who did not supplement, and there were no major malformations in offspring born to mothers consuming
more than 50,000 IU.
The preponderance of the evidence clearly favors the view that 20,000 IU of supplemental vitamin A per day during pregnancy is safe and may even reduce the risk of birth defects.

Problematika doporučených denních dávek (= referenčních hodnot příjmu) je trochu nešťastná, protože je vztahována ke zprůměrované populaci, čímž odsouvá bokem požadavky jedince jako metabolické individuality. Výsledkem v praxi jsou pak situace, kdy každá studie prokazuje trochu něco jiného a tyto rozpory jsou ve svém významu navíc zvětšovány odlišnými interpretacemi. U takových studií je třeba navíc rozlišovat i situace, kdy se hodnotí přesně definovaný příjem dané látky (což je možné realizovat pouze skrze užívání doplňků stravy), nebo se sleduje podíl živin ve stravě, kde není možné definovat konkrétní hodnoty, protože nikdy nevíme, jaké množství sledované látky se v potravinách nachází (vždy můžeme hodnotit pouze nějaký průměr, který je navíc silně orientační).
U vitamínu A osobně nevidím problém v jeho předávkování ve smyslu negativních dopadů na zdraví (takové situace jsou poměrně vzácné a prakticky téměř vždy se vztahují k nevhodné manipulaci s doplňky stravy), jeho vyšší dávky v průběhu těhotenství se ale zřejmě podílejí na růstu plodu (rodí se větší děti, což je z pochopitelných důvodů zdrojem porodních komplikací). I tuto informaci ale můžeme rozporovat, protože se ukazuje, že za tímto dopadem mohou stát i vyšší dávky ostatních mikroživin, což je obecně problém užívání především multivitamínů. Faktem je, že v posledních dvou dekádách se výrobci suplementů řídí nařízením legislativy, která je přesvědčena, že vyšší dávky vitamínu A v průběhu těhotenství jsou rizikové, a toto zakotvila do zdravotních tvrzení, která u doplňků stravy mohou/musí být prezentována.
Z hlediska principů vývoje je jasné, že se budou průběžně objevovat názory postavené na nových studiích, obecně ale platí, že na legislativní úrovni vždy trvá delší dobu, než dojde k jakékoli (výraznější) změně - obzvlášť jedná-li se o situace, které mají spojitost se zdravím populace.

Dobrý den,
proč není vhodné jíst vnitřnosti, konkrétně játra, když obsahují řadu vitaminů, mineralů, bílkovin?
Děkuji.

Ne že by tato skupina potravin nebyla vůbec vhodná k jídlu, ve skutečnosti je bohatým zdrojem celé řady látek. Je ale potřeba počítat s tím, že organismus má tendenci do těchto orgánů ukládat i toxiny, je proto rozumné uvažovat, jak velký přínos ve výsledku jejich konzumace má.