Dobrý den,
prosím jak je to u obilných káv a vlivu na zdraví? Např. čekankové?
Děkuji

Čekanková káva není obilná, protože se vyrábí z praženého kořene čekanky. Je ale – stejně jako obilné – přirozeně bez kofeinu, navíc může obsahovat inulin a další složky vlákniny s prebiotickým účinkem (jejich dostatečný příjem tak může příznivě ovlivňovat střevní mikrobiotu a některé metabolické parametry). V tomto směru je ale důležité rozlišovat čekankový kořen/inulin jako potravinu nebo doplněk od šálku pražené čekankové kávy. Při pražení se totiž část inulinu rozkládá a při výrobě a přípravě nápoje tak většinou nebývá jeho množství tak vysoké, aby bylo možné očekávat stejné účinky jako v případě suplementace. Pokud ale výrobek obsahuje inulinu více nebo jej člověk přijímá ve větším množství i z jiných zdrojů, může u citlivějších jedinců vyvolávat nadýmání, plynatost nebo bolesti břicha. Týká se to především lidí se syndromem dráždivého tračníku (IBS) nebo těch, kteří hůře snášejí FODMAP sacharidy, tedy některé hůře vstřebatelné fermentovatelné sacharidy.

Obilné kávy se vyrábějí nejčastěji z praženého ječmene, žita nebo jejich směsí, někdy společně s čekankou. Jejich hlavní výhodou je absence kofeinu, nemají ale žádnou zvláštní „léčivou“ vlastnost jen proto, že nahrazují kávu. Pokud obsahují ječmen nebo žito, obsahují také lepek, takže nejsou vhodné pro celiaky.

U obou skupin je potřeba zmínit také akrylamid, což je látka vznikající při intenzivním tepelném zpracování potravin bohatých na sacharidy. Je přítomen jak v pražených obilných náhražkách kávy, tak v čekance. Při dlouhodobém příjmu ve vyšším množství je akrylamid považován za potenciálně zdravotně rizikovou látku, protože má genotoxické účinky a v experimentálních studiích vykazuje také karcinogenní působení. Z tohoto důvodu je obecně vhodné jeho příjem zbytečně nenavyšovat, současně ale není důvod považovat běžnou konzumaci obilných nebo čekankových nápojů automaticky za zdravotní riziko.

Témata:  Káva   Čekankový sirup 

Kam dále?