Dobrý den.
Občas jsou zmiňovány i ostatní části rostlin (zeleniny) jako zdroj živin (Vitamínů, vlákniny, apod.), např. nať z mrkve, listy z květáku, listy červené řepy... Velmi by mne zajímalo, u kterých plodin je konzumace těchto částí zajímavým a smysluplným doplněním spektra potravin v jídelníčku a kdy se naopak jedná, kupříkladu na základě vysokého obsahu antinutričních látek či nestravitelnosti, o nevhodnou volbu.
Děkuji.

Pokud budeme řešit jen běžně konzumovanou zeleninu, tak pro zdravého jedince by měly být "bezpečné" (= bezproblémové) v podstatě všechny druhy. Obecně platí, že každá bylina obsahuje jiné spektrum a poměry látek, podíl antinutričně působících je dán nejen druhem, ale i podmínkami prostředí (v každé rostlině tedy kolísá). Jejich vliv na metabolismus je pak otázkou celkového jejich příjmu a individuality jedince ve smyslu fungování jeho metabolismu - např. konzumace brukvovité zeleniny zyvšuje přísun strumigenů, což není nebezpečné pro zdravé jedince (= netrpící dysfunkcí štítnice, případně nemající genetické dispozice k těmto problémům). Paušalizace tak není úplně nejšťastnější, protože vede ke zbytečnému snižování pestrosti stravy. Jsem toho názoru, že v situaci, kdy je jedinec zdravý a jeho strava je řízena pravidlem pestrosti, je zbytečné se vyhýbat potravinám, u kterých se obecně prezentují nevýhody spojené se zastoupením antinutričních látek (antinutriční faktory jsou v určitém rozsahu rizikové, ale jen ve specifických podmínkách a v určitých množstvích). Listy a natě tak řešte jako přirozenou a současně v jejich použitém objemu jako doplňkovou součást jídelníčku.

Témata:  Hubnutí 

Kam dále?