Kurzy ATAC

Úvod / Vše o studiu / Učíme tajné informace?

Učíme tajné informace?

Učíme tajné informace?

Díky nebývalému rozmachu zájmu o problematiku správného stravování se neustále objevují nové a nové výživové teorie. Už z principu odlišnosti má každá z nich tendenci hlásat trochu „jiné pravdy“. A nutno přiznat, že se jim to i daří. Čím významnějšími vědeckými argumenty je podpořena, případně je co nejhlasitěji vykřičena do světa, tím více má populace tendenci takovým tvrzením podléhat. V praxi se toto projeví snahou lidí zkoušet nové diety v domnění, že konečně narazili na Svatý Grál, který vyřeší jejich problémy spojené se stravováním.

V souvislosti s tím se nás stále větší počet zájemců o studium ptá, jaké „tajné“ informace v kurzech učíme. Z jakých studií čerpáme, jaké odborníky citujeme, k jakým teoriím se více kloníme. Hledají odpověď na důvod, proč se do našich kurzů hlásí stále větší počet lidí.

Vysvětlení je tady velmi jednoduché:

Neučíme nic tajného nebo nového.

Naší primární snahou je celostní pohled na každou situaci, která souvisí se stravováním a jeho vlivem na metabolismus. Jakýkoli odklon od této tendence znamená, že připouštíme egem řízený pohled, který je vždy v určité situaci zkreslený a neodpovídá objektivní skutečnosti.

A na tom není nic tajného ani převratného. Ano, pro mnohé lidi v naší společnosti řízené západním (levohemisférickým) způsobem uvažování je takový přístup novinkou. Pro některé dokonce obtížně zvládnutelnou překážkou, protože nejsou schopni rozbít dogmata stereotypního uvažování a nahlížet na svět skutečně otevřenýma očima.

Jako autor a lektor těchto kurzů nejsem přesvědčen, že ve vzdělání přinášíme převratné objevy. Jediné, co můžeme na celé naší snaze považovat za převratné, je úžas některých studujících, kteří při snaze naučit se uvažovat „holisticky“ zjistí, jaké nové obzory poznání v oblasti potenciálu racionálního stravování se před nimi otevírají.

Jsou samozřejmě i takoví, kteří nejsou ochotni připustit fakt, že jakékoli poznání vybočující z konvenčně vědeckého pojetí a přístupu může v praxi fungovat. Řečeno jinak - cokoli, co není potvrzeno vědeckým výzkumem, nemůže být pravda. To je samozřejmě z celostního pohledu nejen velmi ošemetné, ale především krátkozraké. Jsou věci, které exaktním výzkumem neprokážeme – řeč je o některých metodách metabolického typování či vybraných charakteristikách potravin, které není možné kvantifikovat. Některé vlastnosti potravin s ohledem na jejich chování v našem těle máme možnost pouze a jenom vypozorovat. V podstatě není nijak náročné se naučit základům celostního uvažování. To, co nejvíce „bolí“, je uvést vše do praxe a získat tak vlastní zkušenost.

Z mého pohledu tedy žádná tajemství. V průběhu studia u nás se budete „prodírat“ různými úhly pohledu na jednotlivé problematiky, kde hlavním úkolem bude uvést je do praxe. Aby byl mozek studujícího tyto rozdílné pohledy na jednu věc schopen pojmout, je potřeba zařídit, aby v hloubi mozkových závitů našly svoje místo. A to je důvod, proč jsme postavili princip studia nejen na tvorbě myšlenkových map, ale i jídelníčků ve výukové hře ZOF, a tolik bazírujeme na dodržování tohoto studijního systému.

Nechceme zájemcům předávat žádná tajemství ve výživě, ale posunout je na úroveň, kde zjistí, jaká strava vyhovuje právě jejich individualitě.

Mgr. Martin Jelínek

Mgr. Martin Jelínek

Co říkají o studiu naši absolventi

Pavla Brožová

Pro distanční kurz Poradce pro výživu a suplementaci jsem se rozhodla krátce po narození třetí dcery. Před tím jsem pracovala v jedné společnosti zabývající se redukcí hmotností. Cítila jsem, že mi v systému chybí individuální péče pohled na člověka jako celek. Jako první vlaštovkou mi byly knihy od Martina Jelínka věnované výživě dětí, půstu a stravě při nádorových onemocnění. Pohled na zdraví, jaký prezentuje Martin Jelínek mě oslovil natolik, že jsem neváhala ani chvilku a do kurzu se přihlásila. Kurz předčil moje očekávání ve všech parametrech - celistvosti, odbornosti a především přístupu samotného lektora. Jednu z největších výhod tohoto kurzu vidím ve výukové hře ZOF, která nám vykazuje při tvorbách individuálních jídelníčků veškeré možné parametry, kterými jídelníček disponuje. Domnívám se, že na českém trhu nic podobného v takové kvalitě nenajdete. Po ukončení kurzu jsem se rozhodla postupně absolovovat další kurzy, které společnost kurzyatac.cz nabízí. Myslím, že nemají u nás konkurenci.

MDDr. Kabátová Veronika

Děkuji moc panu Jelínkovi za kurz výživy pro děti. O zdravé stravování se osobně i profesně zajímám už dlouho. Kurz pana Jelínka jsem objevila náhodou a přinesl mi další důležité dílky do mé skládačky poznání. Ve své práci vnímám, jak obrovské množství informací dnes rodiče zahlcuje, jak rozevřené nůžky v oblasti výživy panují a že oba extrémy přinášejí problémy. Už delší dobu jsem cítila, že se ze stravování vytrácí normálnost, udržitelnost a přirozená funkčnost, a právě tento kurz je přináší. Nedává důraz na dokonalost ve stravě, nerozděluje potraviny na dobré a špatné, ale ukazuje individualitu dítěte i potravin a učí, jak tyto dva aspekty citlivě kombinovat pro co nejlepší efekt.

Lenka Cozlovschii

Absolvovat tento kurz bylo jedno z mých nejlepších životních rozhodnutí. Jako celiak s laktózovou intolerancí jsem si myslela, že už o výživě něco vím, protože jsem byla nucená se intenzivně každý den zabývat tím, co jím, ale to, kam jsem se z hlediska obecného přehledu ve světě výživy dostala na konci kurzu se nedá popsat. Dříve jsem neuměla rozlišit, co je pravda a co ne, ale dnes už si umím odvodit, co by asi pravda být mohla. Tudíž mi nedělá problém se vyznat v haldě informací, které jsou dnes pro člověka dostupné. Vzdělávání ve výživě považuji za celoživotní proces, a proto nemohu říct, že už umím vše. Nicméně teď už nejenom vím, co je správné, ale taky proč a to je mnohem důležitější, než jen slepě poslouchat něčí rady. Nakonec mi půlroční kurz připadal krátký a bylo mi líto, že už dál nepokračuje, protože touha, kterou teď mám pro vzdělávání v tomto oboru je stokrát větší než na začátku a za to vděčím výbornému lektorovi a tvůrci tohoto kurzu Mgr. Martinu Jelínkovi.