Kurzy ATAC

Úvod / Vše o studiu / Poruchy příjmu potravy

Poruchy příjmu potravy

Poruchy příjmu potravy

Poruchy příjmu potravy se v moderní společnosti objevují stále častěji a představují závažný zdravotní i psychosociální problém. Nejvíce postihují mladší věkové kategorie a častěji ženy, zejména v období dospívání a rané dospělosti. [1] Kromě klinicky diagnostikovaných poruch se stále častěji objevují i různé formy narušeného stravovacího chování, které nemusí vždy splňovat všechna diagnostická kritéria, přesto ale mohou významně ovlivňovat fyzické i psychické zdraví. Statistiky dlouhodobě ukazují, že poruchy příjmu potravy patří mezi duševní onemocnění s nejvyšší mírou zdravotních komplikací a že přibližně v 5–10 % případů mohou končit smrtí, zejména pokud mají chronický a neléčený průběh. [2]

Nejčastěji jsou tradičně popisovány dva základní typy poruch příjmu potravy, a to bulimie a anorexie. [3] Současné pojetí ale ukazuje, že tyto poruchy nepředstavují izolované jednotky, ale součást širšího spektra poruch stravovacího chování, které se mohou vzájemně prolínat a v průběhu času na sebe navazovat:

  1. Bulimie (bulimia nervosa).
    Spočívá v opakovaných záchvatech přejídání, při nichž jedinec v krátkém časovém úseku zkonzumuje velké množství potravy, a v následném uplatňování kompenzačních mechanismů. Postižený člověk úmyslně vyvrhuje potravu, vyvolává průjmy, nadměrně cvičí nebo zneužívá laxativa nebo diuretika. Onemocnění se nejčastěji objevuje u dívek ve věku 13–18 let a může zůstávat dlouhodobě skryté, protože tělesná hmotnost bývá často v normálním rozmezí. Základním terapeutickým přístupem je psychoterapie zaměřená na vztah k jídlu, tělu a vlastní hodnotě.

  2. Anorexie (anorexia nervosa).
    Jedná se o duševní nemoc spočívající v odmítání potravy a zkreslené představě o svém těle. Objevuje se nejčastěji ve věku mezi 14-18 lety života. Je pro ni charakteristické úmyslně vyvolané snižování hmotnosti, které je prováděno především snižováním příjmu tekutin a potravy, zvyšováním energetického výdeje (cvičením), dále pak vyprovokovaným zvracenímprůjmy či užíváním anorektik diuretik. Subjektivně se projevuje vnímáním sebe sama jako příliš tlusté/tlustého i při výrazné podváze. Neustále přetrvává strach z tloušťky a zkreslené představy o vlastním těle. Vnějšími projevy jsou ztráta menstruace u žen, nespavost, nesoustředěnost a celkové vyčerpání organismu.

Vedle těchto dvou nejznámějších poruch se stále častěji setkáváme i s dalšími formami poruch příjmu potravy. Patří mezi ně:

  1. Záchvatovité přejídání.
    Dochází při něm k opakovaným epizodám nadměrného příjmu potravy bez následných kompenzačních mechanismů. Tento stav bývá často spojen s pocity studu, ztráty kontroly a emočním přejídáním.
     
  2. Vyhýbavé či restriktivní stravování.
    Typické je zejména pro děti a dospívající, při němž není motivací strach z tloušťky, ale např. odpor k určitým potravinám nebo obavy z jejich konzumace, což může vést k významným nutričním deficitům.
     
  3. Orthorexie.
    Jedná se o patologickou posedlost „zdravou“ stravou, která se vyznačuje striktními stravovacími pravidly, úzkostí při jejich porušení a postupným omezením sociálního života. [4]

Důsledky těchto onemocnění na metabolismus jsou velmi rozsáhlé a často fatální:

  • snížená hladina draslíku,

  • zvětšení příušních žláz,

  • zpomalené vyprazdňování žaludku, zácpa,

  • záněty slinivky břišní,

  • hypotenze,

  • srdeční arytmie,

  • anémie,

  • suchá, praskající kůže,

  • zvýšená kazivost zubů,

  • křeče, svalová slabost.

Kromě výše uvedených fyzických problémů se objevují i potíže psychické – pocity smutku, osamocení, zoufalství, bezmoci, deprese, mnohdy i sebevražedné sklony (ty jsou druhým nejrozšířenějším důvodem úmrtí ihned za vyčerpáním organismu). [5]

Léčba těchto onemocnění představuje komplexní proces, který vyžaduje multidisciplinární přístup. Vzhledem k tomu, že se jedná o duševní poruchy s vážnými fyzickými dopady, samotná úprava jídelníčku k trvalému uzdravení zpravidla nestačí. Terapeutický plán proto obvykle zahrnuje kombinaci několika klíčových oblastí:

  • Psychoterapie.
    Představuje základní pilíř léčby. Nejrozšířenější metodou je kognitivně-behaviorální terapie (CBT), která se zaměřuje na identifikaci a změnu nefunkčních myšlenkových vzorců spojených s jídlem a vnímáním vlastního těla. U dospívajících pacientů se jako vysoce účinná ukazuje rodinná terapie, která do procesu uzdravování zapojuje i nejbližší okolí.

  • Psychiatrická a somatická péče.
    Lékařský dohled je nezbytný pro průběžné sledování tělesného stavu pacienta a řešení zdravotních komplikací. V případě přidružených obtíží (deprese nebo úzkostné poruchy), může být nasazena farmakoterapie (např. antidepresiva), která pomáhá stabilizovat psychiku. [6]

  • Nutriční terapie.
    Jejím cílem je edukace pacienta o fyziologických potřebách organismu a postupná realimentace. Nutriční terapeut pomáhá sestavit udržitelný stravovací režim a vede pacienta ke stabilizaci hmotnosti bez nutnosti extrémních restrikcí nebo kompenzačního chování.

  • Lůžková péče.
    V případech, kdy dochází k výraznému ohrožení života, selhávání životních funkcí nebo pokud je ambulantní léčba neúspěšná, je nezbytná hospitalizace. Ta slouží k akutní stabilizaci metabolických funkcí a zajištění bezpečného nárůstu hmotnosti pod neustálým odborným dohledem.

Data ukazují, že proces léčby je běh na dlouhou trať, úplného uzdravení dosáhne přes 60 % pacientů. [7]

Rozvoj a průběh poruch příjmu potravy není izolovaným problémem jedince, ale je úzce spjat s prostředím, ve kterém žije. Významnou roli v procesu včasného záchytu i prevence hraje sociální okolí:

  • Rodina a blízké vztahy.
    Právě nejbližší okolí může jako první rozpoznat varovné signály, mezi které patří nápadné změny v jídelních návycích, extrémní úzkost spojená s konzumací jídla nebo sociální izolace. Podpora rodiny je pro úspěšnou rekonvalescenci kritickým faktorem.

  • Vzdělávací instituce a komunity.
    Školy by měly vytvářet prostředí, které podporuje zdravé vnímání tělesné image a rozvíjí mediální gramotnost, zejména ve vztahu k nerealistickým ideálům krásy prezentovaným na sociálních sítích. Prevence tlaku na štíhlost a budování zdravého sebevědomí může významně snížit riziko vzniku onemocnění.

  • Včasná intervence.
    Prognóza onemocnění je přímo úměrná rychlosti vyhledání odborné pomoci. Čím dříve je diagnóza stanovena a léčba zahájena, tím vyšší je šance na úplné uzdravení a eliminaci dlouhodobých následků.

Poruchy příjmu potravy nepředstavují zcela oddělené jednotky, ale často se vyskytují jako propojené formy poruch stravovacího chování, které na sebe mohou v průběhu onemocnění navazovat nebo se vzájemně prolínat. Jejich společným jmenovatelem je hluboké narušení vztahu k jídlu, tělu i vlastní hodnotě. Přestože mají tyto poruchy závažné dopady na metabolismus a celkové zdraví, jejich podstata není primárně v jídle samotném. Pouhá úprava stravy proto k uzdravení nestačí, pokud není doplněna citlivou a odbornou psychoterapeutickou a lékařskou péčí. Léčba vyžaduje spolupráci více odborníků, kteří pomáhají řešit skutečné příčiny onemocnění a podporují člověka na cestě zpět k rovnováze. Výživa má v tomto procesu své místo jako opora – pomáhá tělu znovu získat stabilitu a postupně obnovit přirozený a klidný vztah k jídlu.

Mgr. Martin Jelínek

Mgr. Martin Jelínek

Zdroje:

[1]  PubMed

[2]  PubMed

[3]  Springer Nature

[4]  MDPI

[5]  PubMed Central

[6]  PubMed

[7]  PubMed

Co říkají o studiu naši absolventi

Bc. Zuzana Kušniráková

Výživou sa zaoberám už od svojich 17-ich rokov, kedy som začala riešiť svoje problémy s hmotnosťou. Mám zdravotnícke vzdelanie a so smútkom pozorujem, akým smerom sa uberá zdravotníctvo v oblasti výživy, prevencie a vzdelávania v tejto oblasti. Všímam si súvislosti výživy a životného štýlu na ľudské zdravie. Potrebovala som informácie a vzdelanie v oblasti výživy a našla som ich v kurze ATAC „Poradca pre výživu a suplementáciu“. Vybrala som si distančnú formu kurzu, a bola som veľmi spokojná. Kurz pána Jelínka sa mi páčil pre komplexnosť, všeobecný prehľad, pravdivosť a nezaujatosť voči rôznym výživovým smerom, kde stále rezonuje prepojenie fyzického tela človeka s jeho mysľou, emóciami a výživou. Som vďačná pánovi Jelínkovi za jeho ľudský a profesionálny prístup, páčila sa mi atmosféra na našich stretnutiach raz mesačne. Ďakujem.

Ing. Denisa Štanclová

Do kurzu výživového poradenství u pana Jelínka jsem se přihlásila na základě doporučení od kamarádky. Moc se mi líbilo, jak o všem povídala, působilo to na mě opravdu bohatě a pestře. Do půlročního kurzu jsem se tedy přihlásila a jsem za to opravdu vděčná. Byl to start mé nové cesty jako výživový poradce. Studium je ucelené, plné bohatých informací a zároveň krásně přehledné, za takovou zkušenost opravdu děkuji a kurzy pod vedením pana Jelínka vřele doporučuji.

Helena Hájková

Jako fitness instruktorka a i jako školitelka v oblasti fitness se často setkávám s dotazy svých klientů či žáků na téma výživa. A výživa vždy byla a je nezbytnou součástí nejen zdravého životního stylu, ale samozřejmě i úspěšného a efektivního tvarování postavy, dobré výkonnosti a celkového zdraví, dobré nálady a rovnováhy nejen fyzické, ale i psychické. Tyto "spojité nádoby" výborně řeší právě tento kurz Poradce pro výživu a suplementaci. Osobně oceňuji hlavně širokou základnu informací napříč výživovým spektrem a různé pohledy na výživu (např. ajurvéda apod.). Kurz je velmi dobře zpracovaný, dobře vedený a doplněný opravdu výbornou poradnou pana doktora Jelínka. Aplikace ZOF je skvělým pomocníkem. Těším se, že si doplním vzdělání kurzem Výživa ve sportu a obecně kurzy ATAC vřele doporučuji.