Úvod / Vše o studiu / Poruchy příjmu potravy
Poruchy příjmu potravy se v moderní společnosti objevují stále častěji a představují závažný zdravotní i psychosociální problém. Nejvíce postihují mladší věkové kategorie a častěji ženy, zejména v období dospívání a rané dospělosti. [1] Kromě klinicky diagnostikovaných poruch se stále častěji objevují i různé formy narušeného stravovacího chování, které nemusí vždy splňovat všechna diagnostická kritéria, přesto ale mohou významně ovlivňovat fyzické i psychické zdraví. Statistiky dlouhodobě ukazují, že poruchy příjmu potravy patří mezi duševní onemocnění s nejvyšší mírou zdravotních komplikací a že přibližně v 5–10 % případů mohou končit smrtí, zejména pokud mají chronický a neléčený průběh. [2]
Nejčastěji jsou tradičně popisovány dva základní typy poruch příjmu potravy, a to bulimie a anorexie. [3] Současné pojetí ale ukazuje, že tyto poruchy nepředstavují izolované jednotky, ale součást širšího spektra poruch stravovacího chování, které se mohou vzájemně prolínat a v průběhu času na sebe navazovat:
Bulimie (bulimia nervosa).
Spočívá v opakovaných záchvatech přejídání, při nichž jedinec v krátkém časovém úseku zkonzumuje velké množství potravy, a v následném uplatňování kompenzačních mechanismů. Postižený člověk úmyslně vyvrhuje potravu, vyvolává průjmy, nadměrně cvičí nebo zneužívá laxativa nebo diuretika. Onemocnění se nejčastěji objevuje u dívek ve věku 13–18 let a může zůstávat dlouhodobě skryté, protože tělesná hmotnost bývá často v normálním rozmezí. Základním terapeutickým přístupem je psychoterapie zaměřená na vztah k jídlu, tělu a vlastní hodnotě.
Anorexie (anorexia nervosa).
Jedná se o duševní nemoc spočívající v odmítání potravy a zkreslené představě o svém těle. Objevuje se nejčastěji ve věku mezi 14-18 lety života. Je pro ni charakteristické úmyslně vyvolané snižování hmotnosti, které je prováděno především snižováním příjmu tekutin a potravy, zvyšováním energetického výdeje (cvičením), dále pak vyprovokovaným zvracením, průjmy či užíváním anorektik a diuretik. Subjektivně se projevuje vnímáním sebe sama jako příliš tlusté/tlustého i při výrazné podváze. Neustále přetrvává strach z tloušťky a zkreslené představy o vlastním těle. Vnějšími projevy jsou ztráta menstruace u žen, nespavost, nesoustředěnost a celkové vyčerpání organismu.
Vedle těchto dvou nejznámějších poruch se stále častěji setkáváme i s dalšími formami poruch příjmu potravy. Patří mezi ně:
Důsledky těchto onemocnění na metabolismus jsou velmi rozsáhlé a často fatální:
snížená hladina draslíku,
zvětšení příušních žláz,
zpomalené vyprazdňování žaludku, zácpa,
záněty slinivky břišní,
hypotenze,
srdeční arytmie,
anémie,
suchá, praskající kůže,
zvýšená kazivost zubů,
křeče, svalová slabost.
Kromě výše uvedených fyzických problémů se objevují i potíže psychické – pocity smutku, osamocení, zoufalství, bezmoci, deprese, mnohdy i sebevražedné sklony (ty jsou druhým nejrozšířenějším důvodem úmrtí ihned za vyčerpáním organismu). [5]
Léčba těchto onemocnění představuje komplexní proces, který vyžaduje multidisciplinární přístup. Vzhledem k tomu, že se jedná o duševní poruchy s vážnými fyzickými dopady, samotná úprava jídelníčku k trvalému uzdravení zpravidla nestačí. Terapeutický plán proto obvykle zahrnuje kombinaci několika klíčových oblastí:
Psychoterapie.
Představuje základní pilíř léčby. Nejrozšířenější metodou je kognitivně-behaviorální terapie (CBT), která se zaměřuje na identifikaci a změnu nefunkčních myšlenkových vzorců spojených s jídlem a vnímáním vlastního těla. U dospívajících pacientů se jako vysoce účinná ukazuje rodinná terapie, která do procesu uzdravování zapojuje i nejbližší okolí.
Psychiatrická a somatická péče.
Lékařský dohled je nezbytný pro průběžné sledování tělesného stavu pacienta a řešení zdravotních komplikací. V případě přidružených obtíží (deprese nebo úzkostné poruchy), může být nasazena farmakoterapie (např. antidepresiva), která pomáhá stabilizovat psychiku. [6]
Nutriční terapie.
Jejím cílem je edukace pacienta o fyziologických potřebách organismu a postupná realimentace. Nutriční terapeut pomáhá sestavit udržitelný stravovací režim a vede pacienta ke stabilizaci hmotnosti bez nutnosti extrémních restrikcí nebo kompenzačního chování.
Lůžková péče.
V případech, kdy dochází k výraznému ohrožení života, selhávání životních funkcí nebo pokud je ambulantní léčba neúspěšná, je nezbytná hospitalizace. Ta slouží k akutní stabilizaci metabolických funkcí a zajištění bezpečného nárůstu hmotnosti pod neustálým odborným dohledem.
Data ukazují, že proces léčby je běh na dlouhou trať, úplného uzdravení dosáhne přes 60 % pacientů. [7]
Rozvoj a průběh poruch příjmu potravy není izolovaným problémem jedince, ale je úzce spjat s prostředím, ve kterém žije. Významnou roli v procesu včasného záchytu i prevence hraje sociální okolí:
Rodina a blízké vztahy.
Právě nejbližší okolí může jako první rozpoznat varovné signály, mezi které patří nápadné změny v jídelních návycích, extrémní úzkost spojená s konzumací jídla nebo sociální izolace. Podpora rodiny je pro úspěšnou rekonvalescenci kritickým faktorem.
Vzdělávací instituce a komunity.
Školy by měly vytvářet prostředí, které podporuje zdravé vnímání tělesné image a rozvíjí mediální gramotnost, zejména ve vztahu k nerealistickým ideálům krásy prezentovaným na sociálních sítích. Prevence tlaku na štíhlost a budování zdravého sebevědomí může významně snížit riziko vzniku onemocnění.
Včasná intervence.
Prognóza onemocnění je přímo úměrná rychlosti vyhledání odborné pomoci. Čím dříve je diagnóza stanovena a léčba zahájena, tím vyšší je šance na úplné uzdravení a eliminaci dlouhodobých následků.
Poruchy příjmu potravy nepředstavují zcela oddělené jednotky, ale často se vyskytují jako propojené formy poruch stravovacího chování, které na sebe mohou v průběhu onemocnění navazovat nebo se vzájemně prolínat. Jejich společným jmenovatelem je hluboké narušení vztahu k jídlu, tělu i vlastní hodnotě. Přestože mají tyto poruchy závažné dopady na metabolismus a celkové zdraví, jejich podstata není primárně v jídle samotném. Pouhá úprava stravy proto k uzdravení nestačí, pokud není doplněna citlivou a odbornou psychoterapeutickou a lékařskou péčí. Léčba vyžaduje spolupráci více odborníků, kteří pomáhají řešit skutečné příčiny onemocnění a podporují člověka na cestě zpět k rovnováze. Výživa má v tomto procesu své místo jako opora – pomáhá tělu znovu získat stabilitu a postupně obnovit přirozený a klidný vztah k jídlu.
Mgr. Martin Jelínek
Ivana Brablecová
Kurz Poradce pro výživu byl pro mne velkým přínosem, je velmi obsáhlý, nabitý informacemi a člověk se v něm dozví spoustu nových a zajímavých věcí. Když jsem se rozmýšlela, jestli se do kurzu přihlásit, pročítala jsem si recenze na stránkách kurzů Atac a získala jsem pocit, že bych to mohla zvládnout celkem v pohodě. Musím přiznat, že až tak jednoduché, jak to někteří prezentují, to pro mne nebylo. Práce s myšlenkovými mapami byla pro mne úplně nová, časově náročná, ale současně velice zajímavá. Těšila jsem se na každý další den, co přinese příští lekce. Ráno jsem si nastavila budíka o něco dříve a ještě před odchodem do zaměstnání jsem nedočkavě zapínala internet a zvědavě hltala nové informace. Nakonec jsem to zvládla a dnes se již můžu pochlubit certifikátem o absolutoriu. Za celý půlrok pilné práce jsem si tak zvykla na studium, že mi již nyní chybí a uvažuji o některém z dalších kurzů. Pan Mgr. Jelínek je velkým odborníkem ve svém oboru. Díky němu a jeho ochotě se o své vědomosti a zkušenosti z praxe podělit, máme i my ostatní možnost vlastního osobního i profesního růstu. Všem, kteří ještě váhají, zda do toho jít – vřele doporučuji.
Monika Patrmanová
Kurzy pana Jelínka se mi moc líbí. Musím říct, že jsem studium Poradce pro výživu začala jako úplný laik. Živila jsem se už pár let zeštíhlujícími "práškovými" koktejly, protože jsem neuměla ani vařit, ani jsem nevěděla, co mám jíst. Za pár měsíců v kurzu jsem dostala takový přehled, že si za prvé denně vařím všechna jídla a za druhé jsem zhubla na požadovanou váhu, kterou si navíc umím udržet. Mám výborný pocit, že je moje strava zdravá a vyvážená. V žádném případě se nijak neomezuji v paletě jídel a chutí, naučila jsem se však jak velké porce jsou pro mě dostačující, co jíst, abych zůstala déle nasycená, jak zahánět chuť na sladké, jak odkyselit své tělo a udržovat ho v acidobazické rovnováze, co jíst před a po cvičení a mnoho dalších "kouzel". Již několik let pracuji v Austrálii jako zdravotní sestra a kurzy p. Jelínka mě tak nadchly, že jsem se rozhodla otevřít svoji výživovou poradnu a předávat tyto cenné informace dále mým klientům. Děkuji mockrát pane Jelínku a těším se na absolvování dalších Vašich kurzů.
Mgr. Romana Poláchová
Nikdy v minulosti jsem se nezabývala zdravou výživou. Až náš uspěchaný život, který se člověk snaží dělit mezi stresující práci a péči o rodinu, mě přinutil se na chvilku zastavit, rozhlédnout a popřemýšlet, jestli všechny ty nevolnosti, nadváhy, ekzémy a různé pomalu se plížící neduhy nemohou mít svůj původ částečně i v tom, co jíme. Postupně jsem začala rozkrývat i význam smyslu celostní medicíny a celostního přístupu ke zdraví a k životu. Začala jsem tedy hledat kurz, který by mi pomohl pochopit souvislosti a propojení, jak co v těle funguje a nefunguje, princip příčin a důsledků. A přesně tohle jsem našla v kurzu pana Jelínka – zpočátku přijde přísun spousty informací a hlava má pocit, že to nepobere. První úkoly ve výukové hře zaberou celý večer. Ale pomaličku, postupně, s každým dalším jídelníčkem do sebe začnou věci pomalu zapadat. A člověk začne i sám nacházet odpovědi na své otázky. A tam, kde odpověď nezná, ji dostane ve velmi lidské formě od pana Jelínka. Kurz vedený panem Jelínkem je velmi dobře zpracovaný, nabitý užitečnými informacemi, studující jsou vedeni tak, aby si sami vyzkoušeli na příkladech tvorbu různých jídelníčků a pochopili souvislosti. Přednášky pana Jelínka jsou na hodně vysoké úrovni vědomostně, navíc velmi příjemné i svou atmosférou, jeho přístup je při vysoké profesionalitě stále přátelský a lidský. Děkuji tímto nejen za veškeré znalosti, které jsem si mohla z kurzu odnést, ale i za obrovskou dávku odvahy a energie, kterou jsem tady mohla načerpat, a která mě v životě posunula dále a hodně jiným směrem :-)
