Úvod / Vše o studiu / Poruchy příjmu potravy
Poruchy příjmu potravy se v moderní společnosti objevují stále častěji a představují závažný zdravotní i psychosociální problém. Nejvíce postihují mladší věkové kategorie a častěji ženy, zejména v období dospívání a rané dospělosti. [1] Kromě klinicky diagnostikovaných poruch se stále častěji objevují i různé formy narušeného stravovacího chování, které nemusí vždy splňovat všechna diagnostická kritéria, přesto ale mohou významně ovlivňovat fyzické i psychické zdraví. Statistiky dlouhodobě ukazují, že poruchy příjmu potravy patří mezi duševní onemocnění s nejvyšší mírou zdravotních komplikací a že přibližně v 5–10 % případů mohou končit smrtí, zejména pokud mají chronický a neléčený průběh. [2]
Nejčastěji jsou tradičně popisovány dva základní typy poruch příjmu potravy, a to bulimie a anorexie. [3] Současné pojetí ale ukazuje, že tyto poruchy nepředstavují izolované jednotky, ale součást širšího spektra poruch stravovacího chování, které se mohou vzájemně prolínat a v průběhu času na sebe navazovat:
Bulimie (bulimia nervosa).
Spočívá v opakovaných záchvatech přejídání, při nichž jedinec v krátkém časovém úseku zkonzumuje velké množství potravy, a v následném uplatňování kompenzačních mechanismů. Postižený člověk úmyslně vyvrhuje potravu, vyvolává průjmy, nadměrně cvičí nebo zneužívá laxativa nebo diuretika. Onemocnění se nejčastěji objevuje u dívek ve věku 13–18 let a může zůstávat dlouhodobě skryté, protože tělesná hmotnost bývá často v normálním rozmezí. Základním terapeutickým přístupem je psychoterapie zaměřená na vztah k jídlu, tělu a vlastní hodnotě.
Anorexie (anorexia nervosa).
Jedná se o duševní nemoc spočívající v odmítání potravy a zkreslené představě o svém těle. Objevuje se nejčastěji ve věku mezi 14-18 lety života. Je pro ni charakteristické úmyslně vyvolané snižování hmotnosti, které je prováděno především snižováním příjmu tekutin a potravy, zvyšováním energetického výdeje (cvičením), dále pak vyprovokovaným zvracením, průjmy či užíváním anorektik a diuretik. Subjektivně se projevuje vnímáním sebe sama jako příliš tlusté/tlustého i při výrazné podváze. Neustále přetrvává strach z tloušťky a zkreslené představy o vlastním těle. Vnějšími projevy jsou ztráta menstruace u žen, nespavost, nesoustředěnost a celkové vyčerpání organismu.
Vedle těchto dvou nejznámějších poruch se stále častěji setkáváme i s dalšími formami poruch příjmu potravy. Patří mezi ně:
Důsledky těchto onemocnění na metabolismus jsou velmi rozsáhlé a často fatální:
snížená hladina draslíku,
zvětšení příušních žláz,
zpomalené vyprazdňování žaludku, zácpa,
záněty slinivky břišní,
hypotenze,
srdeční arytmie,
anémie,
suchá, praskající kůže,
zvýšená kazivost zubů,
křeče, svalová slabost.
Kromě výše uvedených fyzických problémů se objevují i potíže psychické – pocity smutku, osamocení, zoufalství, bezmoci, deprese, mnohdy i sebevražedné sklony (ty jsou druhým nejrozšířenějším důvodem úmrtí ihned za vyčerpáním organismu). [5]
Léčba těchto onemocnění představuje komplexní proces, který vyžaduje multidisciplinární přístup. Vzhledem k tomu, že se jedná o duševní poruchy s vážnými fyzickými dopady, samotná úprava jídelníčku k trvalému uzdravení zpravidla nestačí. Terapeutický plán proto obvykle zahrnuje kombinaci několika klíčových oblastí:
Psychoterapie.
Představuje základní pilíř léčby. Nejrozšířenější metodou je kognitivně-behaviorální terapie (CBT), která se zaměřuje na identifikaci a změnu nefunkčních myšlenkových vzorců spojených s jídlem a vnímáním vlastního těla. U dospívajících pacientů se jako vysoce účinná ukazuje rodinná terapie, která do procesu uzdravování zapojuje i nejbližší okolí.
Psychiatrická a somatická péče.
Lékařský dohled je nezbytný pro průběžné sledování tělesného stavu pacienta a řešení zdravotních komplikací. V případě přidružených obtíží (deprese nebo úzkostné poruchy), může být nasazena farmakoterapie (např. antidepresiva), která pomáhá stabilizovat psychiku. [6]
Nutriční terapie.
Jejím cílem je edukace pacienta o fyziologických potřebách organismu a postupná realimentace. Nutriční terapeut pomáhá sestavit udržitelný stravovací režim a vede pacienta ke stabilizaci hmotnosti bez nutnosti extrémních restrikcí nebo kompenzačního chování.
Lůžková péče.
V případech, kdy dochází k výraznému ohrožení života, selhávání životních funkcí nebo pokud je ambulantní léčba neúspěšná, je nezbytná hospitalizace. Ta slouží k akutní stabilizaci metabolických funkcí a zajištění bezpečného nárůstu hmotnosti pod neustálým odborným dohledem.
Data ukazují, že proces léčby je běh na dlouhou trať, úplného uzdravení dosáhne přes 60 % pacientů. [7]
Rozvoj a průběh poruch příjmu potravy není izolovaným problémem jedince, ale je úzce spjat s prostředím, ve kterém žije. Významnou roli v procesu včasného záchytu i prevence hraje sociální okolí:
Rodina a blízké vztahy.
Právě nejbližší okolí může jako první rozpoznat varovné signály, mezi které patří nápadné změny v jídelních návycích, extrémní úzkost spojená s konzumací jídla nebo sociální izolace. Podpora rodiny je pro úspěšnou rekonvalescenci kritickým faktorem.
Vzdělávací instituce a komunity.
Školy by měly vytvářet prostředí, které podporuje zdravé vnímání tělesné image a rozvíjí mediální gramotnost, zejména ve vztahu k nerealistickým ideálům krásy prezentovaným na sociálních sítích. Prevence tlaku na štíhlost a budování zdravého sebevědomí může významně snížit riziko vzniku onemocnění.
Včasná intervence.
Prognóza onemocnění je přímo úměrná rychlosti vyhledání odborné pomoci. Čím dříve je diagnóza stanovena a léčba zahájena, tím vyšší je šance na úplné uzdravení a eliminaci dlouhodobých následků.
Poruchy příjmu potravy nepředstavují zcela oddělené jednotky, ale často se vyskytují jako propojené formy poruch stravovacího chování, které na sebe mohou v průběhu onemocnění navazovat nebo se vzájemně prolínat. Jejich společným jmenovatelem je hluboké narušení vztahu k jídlu, tělu i vlastní hodnotě. Přestože mají tyto poruchy závažné dopady na metabolismus a celkové zdraví, jejich podstata není primárně v jídle samotném. Pouhá úprava stravy proto k uzdravení nestačí, pokud není doplněna citlivou a odbornou psychoterapeutickou a lékařskou péčí. Léčba vyžaduje spolupráci více odborníků, kteří pomáhají řešit skutečné příčiny onemocnění a podporují člověka na cestě zpět k rovnováze. Výživa má v tomto procesu své místo jako opora – pomáhá tělu znovu získat stabilitu a postupně obnovit přirozený a klidný vztah k jídlu.
Mgr. Martin Jelínek
Petra Glogarová
Velké poděkování patří panu Mgr. Jelínkovi za odborně vedený kurz, profesionalitu, ochotu a vstřícný přístup ke všem klientům. Všem, kteří se zajímají o problematiku zdravého životního stylu, návštěvu kurzu a čtení knih vřele doporučuji.
František Mrkáček
Od raného věku jsem se věnoval různým sportům, což ve mně už od puberty vzbudilo zájem o zdravý životní styl. Ten mě přivedl ke kulturistice, kde jsem si poprvé uvědomil, jak zásadní roli hraje strava při dosahování výsledků. To mě vedlo k intenzivnímu studiu a experimentování v oblasti výživy, což se stalo mojí vášní na více než deset let. V roce 2018 jsem objevil Wim Hofovu metodu, která mi poprvé umožnila zažít změněný stav vědomí a pocítit transformační sílu hormetického stresu. Tato zkušenost mě naučila, že optimální zdraví vyžaduje rovnováhu tří pilířů: psychiky, stravy a pohybu. Bohužel komfort a blahobyt často tyto pilíře narušují, a proto bychom se na ně v dnešní době měli zaměřit co nejvíce. Abych své znalosti ještě více prohloubil a mohl je efektivně předávat dál, absolvoval jsem odborný kurz výživového poradenství ATAC u pana Jelínka, který jsem zakončil státní autorizovanou zkouškou. Tento kurz je promyšlený do posledního detailu. Témata probíráte postupně a systematicky, den za dnem. Každý den navrhujete jídelníčky na konkrétní téma, což vám pomáhá vytvořit jasnou představu o tom, jak by měl vypadat pestrý a přirozený jídelníček – což je něco, co dnešní populaci často chybí. Každý měsíc musíte složit test, který vás posune do další fáze studia. Na závěr kurzu je potřeba absolvovat závěrečný test a vypracovat seminární práci. Teprve poté je kurz dokončen. Tento kurz jsem si vybral nejen kvůli jeho kvalitnímu obsahu, ale také proto, že jsem u pana Jelínka cítil jeho celostní přístup a duchovní přesah. Dnes pomáhám svým klientům orientovat se ve zdravé výživě, pochopit principy správného stravování a najít cestu k lepšímu zdraví i kvalitnějšímu životu.
Renáta Nováková
Zdravou výživou se zabývám už od své puberty, kdy jsem zjistila, že potřebuji udržet svou váhu na uzdě. Prošla jsem mnoha obdobími, kdy jsem myslela, že už to mám „vymakané“, ale pak přišlo těhotenství a problémy se štítnou žlázou. Najednou bylo všechno jinak. Hledala jsem informace na internetu, ptala se známých atd. Zhruba před rokem se stalo něco, co mě nakoplo k tomu, co dnes dělám. Kurzy Martina Jelínka v tom hrály hlavní roli, vlastně pořád hrají. Kromě toho, že jsem si udělala kurz Výživa se sportu, abych měla certifikát a mohla rozjet podnikání v tomto oboru, mi jeho přístup stále pomáhá ve svém rozvoji. Komplexnost informací, které neustále ze sebe chrlí, je neuvěřitelná. Má to opravdu skvěle propracováno a pokud se mě někdo zeptá, kde a jak získat maximum informací z tohoto světa, doporučím jedině Martina. Dnes vím, že zdraví člověk nemá zadarmo, musí na sobě pořád makat a není to jenom o stravě. Vždycky, když na nějakou otázku neznám odpověď, vím, že ji najdu na stránkách ATAC. Děkuji za všechno.
