Úvod / Vše o studiu / Poruchy příjmu potravy
Poruchy příjmu potravy se v moderní společnosti objevují stále častěji a představují závažný zdravotní i psychosociální problém. Nejvíce postihují mladší věkové kategorie a častěji ženy, zejména v období dospívání a rané dospělosti. [1] Kromě klinicky diagnostikovaných poruch se stále častěji objevují i různé formy narušeného stravovacího chování, které nemusí vždy splňovat všechna diagnostická kritéria, přesto ale mohou významně ovlivňovat fyzické i psychické zdraví. Statistiky dlouhodobě ukazují, že poruchy příjmu potravy patří mezi duševní onemocnění s nejvyšší mírou zdravotních komplikací a že přibližně v 5–10 % případů mohou končit smrtí, zejména pokud mají chronický a neléčený průběh. [2]
Nejčastěji jsou tradičně popisovány dva základní typy poruch příjmu potravy, a to bulimie a anorexie. [3] Současné pojetí ale ukazuje, že tyto poruchy nepředstavují izolované jednotky, ale součást širšího spektra poruch stravovacího chování, které se mohou vzájemně prolínat a v průběhu času na sebe navazovat:
Bulimie (bulimia nervosa).
Spočívá v opakovaných záchvatech přejídání, při nichž jedinec v krátkém časovém úseku zkonzumuje velké množství potravy, a v následném uplatňování kompenzačních mechanismů. Postižený člověk úmyslně vyvrhuje potravu, vyvolává průjmy, nadměrně cvičí nebo zneužívá laxativa nebo diuretika. Onemocnění se nejčastěji objevuje u dívek ve věku 13–18 let a může zůstávat dlouhodobě skryté, protože tělesná hmotnost bývá často v normálním rozmezí. Základním terapeutickým přístupem je psychoterapie zaměřená na vztah k jídlu, tělu a vlastní hodnotě.
Anorexie (anorexia nervosa).
Jedná se o duševní nemoc spočívající v odmítání potravy a zkreslené představě o svém těle. Objevuje se nejčastěji ve věku mezi 14-18 lety života. Je pro ni charakteristické úmyslně vyvolané snižování hmotnosti, které je prováděno především snižováním příjmu tekutin a potravy, zvyšováním energetického výdeje (cvičením), dále pak vyprovokovaným zvracením, průjmy či užíváním anorektik a diuretik. Subjektivně se projevuje vnímáním sebe sama jako příliš tlusté/tlustého i při výrazné podváze. Neustále přetrvává strach z tloušťky a zkreslené představy o vlastním těle. Vnějšími projevy jsou ztráta menstruace u žen, nespavost, nesoustředěnost a celkové vyčerpání organismu.
Vedle těchto dvou nejznámějších poruch se stále častěji setkáváme i s dalšími formami poruch příjmu potravy. Patří mezi ně:
Důsledky těchto onemocnění na metabolismus jsou velmi rozsáhlé a často fatální:
snížená hladina draslíku,
zvětšení příušních žláz,
zpomalené vyprazdňování žaludku, zácpa,
záněty slinivky břišní,
hypotenze,
srdeční arytmie,
anémie,
suchá, praskající kůže,
zvýšená kazivost zubů,
křeče, svalová slabost.
Kromě výše uvedených fyzických problémů se objevují i potíže psychické – pocity smutku, osamocení, zoufalství, bezmoci, deprese, mnohdy i sebevražedné sklony (ty jsou druhým nejrozšířenějším důvodem úmrtí ihned za vyčerpáním organismu). [5]
Léčba těchto onemocnění představuje komplexní proces, který vyžaduje multidisciplinární přístup. Vzhledem k tomu, že se jedná o duševní poruchy s vážnými fyzickými dopady, samotná úprava jídelníčku k trvalému uzdravení zpravidla nestačí. Terapeutický plán proto obvykle zahrnuje kombinaci několika klíčových oblastí:
Psychoterapie.
Představuje základní pilíř léčby. Nejrozšířenější metodou je kognitivně-behaviorální terapie (CBT), která se zaměřuje na identifikaci a změnu nefunkčních myšlenkových vzorců spojených s jídlem a vnímáním vlastního těla. U dospívajících pacientů se jako vysoce účinná ukazuje rodinná terapie, která do procesu uzdravování zapojuje i nejbližší okolí.
Psychiatrická a somatická péče.
Lékařský dohled je nezbytný pro průběžné sledování tělesného stavu pacienta a řešení zdravotních komplikací. V případě přidružených obtíží (deprese nebo úzkostné poruchy), může být nasazena farmakoterapie (např. antidepresiva), která pomáhá stabilizovat psychiku. [6]
Nutriční terapie.
Jejím cílem je edukace pacienta o fyziologických potřebách organismu a postupná realimentace. Nutriční terapeut pomáhá sestavit udržitelný stravovací režim a vede pacienta ke stabilizaci hmotnosti bez nutnosti extrémních restrikcí nebo kompenzačního chování.
Lůžková péče.
V případech, kdy dochází k výraznému ohrožení života, selhávání životních funkcí nebo pokud je ambulantní léčba neúspěšná, je nezbytná hospitalizace. Ta slouží k akutní stabilizaci metabolických funkcí a zajištění bezpečného nárůstu hmotnosti pod neustálým odborným dohledem.
Data ukazují, že proces léčby je běh na dlouhou trať, úplného uzdravení dosáhne přes 60 % pacientů. [7]
Rozvoj a průběh poruch příjmu potravy není izolovaným problémem jedince, ale je úzce spjat s prostředím, ve kterém žije. Významnou roli v procesu včasného záchytu i prevence hraje sociální okolí:
Rodina a blízké vztahy.
Právě nejbližší okolí může jako první rozpoznat varovné signály, mezi které patří nápadné změny v jídelních návycích, extrémní úzkost spojená s konzumací jídla nebo sociální izolace. Podpora rodiny je pro úspěšnou rekonvalescenci kritickým faktorem.
Vzdělávací instituce a komunity.
Školy by měly vytvářet prostředí, které podporuje zdravé vnímání tělesné image a rozvíjí mediální gramotnost, zejména ve vztahu k nerealistickým ideálům krásy prezentovaným na sociálních sítích. Prevence tlaku na štíhlost a budování zdravého sebevědomí může významně snížit riziko vzniku onemocnění.
Včasná intervence.
Prognóza onemocnění je přímo úměrná rychlosti vyhledání odborné pomoci. Čím dříve je diagnóza stanovena a léčba zahájena, tím vyšší je šance na úplné uzdravení a eliminaci dlouhodobých následků.
Poruchy příjmu potravy nepředstavují zcela oddělené jednotky, ale často se vyskytují jako propojené formy poruch stravovacího chování, které na sebe mohou v průběhu onemocnění navazovat nebo se vzájemně prolínat. Jejich společným jmenovatelem je hluboké narušení vztahu k jídlu, tělu i vlastní hodnotě. Přestože mají tyto poruchy závažné dopady na metabolismus a celkové zdraví, jejich podstata není primárně v jídle samotném. Pouhá úprava stravy proto k uzdravení nestačí, pokud není doplněna citlivou a odbornou psychoterapeutickou a lékařskou péčí. Léčba vyžaduje spolupráci více odborníků, kteří pomáhají řešit skutečné příčiny onemocnění a podporují člověka na cestě zpět k rovnováze. Výživa má v tomto procesu své místo jako opora – pomáhá tělu znovu získat stabilitu a postupně obnovit přirozený a klidný vztah k jídlu.
Mgr. Martin Jelínek
Kateřina Spurná
Kurzy pod vedením Mgr. Martina Jelínka mohu jen doporučit. S tématikou a rozebráním jednotlivých studijních lekcí jsem byla nadmíru spokojena. Vše je hezky a systematicky vysvětleno. Je až neuvěřitelné, jak je důležitý celostní pohled na klienta a jeho potřeby. Sama se zabývám psychikou a mám již na sobě odzkoušené, že psychika hraje důležitou součást při redukci váhy, protože když v sebe nebudeme věřit my, tak kdo jiný v nás potom může uvěřit? Sebeláska a sebedůvěra je důležitá. A já tímto moc děkuji panu Mgr, Martinovi Jelínkovi, protože mi pomohl pochopit problematiku stravování. Vybrala jsem si online kurz poradce pro výživu, který jsem mohla studovat při zaměstnání. Pro kurz jsem se rozhodla, protože cítím, že je mé životní poslání pomáhat lidem na jejich cestě ke kvalitnímu životu, zaměstnání mě již nenaplňovalo a neviděla jsem v něm budoucnost, proto jsem se vydala na cestu, na které cítím, že je ta pravá a správná. Baví mně objevovat a studovat vliv stravy na náš život.. Největší radost mám z pokroků klientů. Studium v podobě myšlenkových map je parádní, učení šlo téměř samo. :-) Jsem vděčná, že jsem absolvovala kurz u skvělého lektora pana Mgr. Martina Jelínka. :-)
Ing. Lýdia Pokorná
Jak jen popsat kurzy lektora Martina Jelínka – troufale si tvrdím říct, že tady v ČR buduje zcela unikátní přístup ve výživě. Spojuje jak poznatky západního výzkumu v oblasti výživy, zároveň ale také vychází z poznatků starodávných východních filozofií. Na výživu se dívá celostně a bez ohledu na cíl ve výživě se snaží o to, aby zvolený přístup byl dlouhodobě udržitelný. Myslím, že pravý odborník se pozná podle toho, s jakou pokorou přistupuje ke svému oboru. U Martina je vidět, že hloubka jeho vědomostí a šířka různých úhlů pohledu, které se snaží aplikovat na nějakou problematiku, mu jednoduše nedovolí vidět černobíle. Myslím, že si uvědomuje, že i v oblasti výživy jsou naše vědomosti hodně limitované a je nutné přemýšlet v souvislostech, opatrně hodnotit, trpělivě zkoušet a pozorovat. Moc se mi líbí, jakým způsobem nás učí přemýšlet – slovo přemýšlet bych podtrhla :-), protože tady rozhodně nečekejte žádný návod ve stylu „výživa rychle a jednoduše“ :-). Naučíte se přemýšlet v mnohem širších souvislostech, než tomu bylo doposud. Získáte respekt k výživě jako také. Nebude víc existovat dobré nebo špatné, vše budete od teď hodnotit v kontextu. Velice inspirativní, naplňující a do jisté míry i návykové. Zároveň bych moc ráda pochválila i obchodní tým, který jen podtrhává popsaný přístup – vše bez problémů, s naprostou profesionalitou a lidskostí, moc vám všem děkuju!
Anežka Hladíková
Rozhodnutí absolvovat půlroční online kurz pana Jelínka bylo pro mě jedno z nejlepších životních rozhodnutí. Studium kurzu je pečlivě sestaveno tak, aby každý student získal pevný znalostní základ. Líbilo se mi, jak nás pan Jelínek "nutil" přemýšlet nad jednotlivými výživovými směry i selským rozumem. Nic nebylo černobílé - dobré či špatné - informace jsou vždy zasazené do celostního kontextu. Oceňuji i způsob učení - kombinace psaných lekcí, video přednášek, vypracování úkolů ve hře ZOF, myšlenkových map a průběžných testů. Díky tomu jsem si učivo opravdu zažila do morku kosti :-) Z jednotlivých lekcí kurzu budu čerpat i nadále po dobu mé výživové kariéry. Jako obrovský přínos vnímám také online poradnu, ve které můžeme jako studenti i absolventi konzultovat s panem Jelínkem problematiku výživy. Moc děkuji za úžasný kurz i jeho péči a doufám, že ovlivní svou záslužnou prací co nejvíce lidí.
