Úvod / Jak se u nás studuje / Chcete být odborník nebo praktik?
Možná to na první pohled bude vypadat zvláštně, ale ve svých kurzech nemám nejmenší zájem vychovávat odborníky na výživu.
Pod pojmy odborník či specialista se většinou skrývá člověk, který je chodící encyklopedií. Studuje každou teorii, sleduje nové vědecké výzkumy, neunikne mu žádná dieta. Navíc je schopen objasnit téměř každý vztah mezi stravou a metabolismem. Aby tohoto byl schopen, musí studovat. Dlouho a neustále studovat.
Když k takovému specialistovi přijdete pro radu, jak vlastně správně jíst, okouzlí vás kvantem odborných informací a vysype z rukávu systém, který je potřeba dodržovat. Vy se s radostným očekáváním pustíte do jeho realizace a v praxi zjistíte, že v mnoha případech vám doporučené recepty nechutnají, strava je příliš stereotypní, případně neodpovídá vašim cenovým možnostem. A navíc po několika týdnech až měsících přijdete na to, že požadované účinky se buď nedostaví, případně jste našli nového „kamaráda“ v podobě jo-jo efektu.
Jak je to možné?
Naprostá většina odborníků má tendenci se přehlcovat neustále novými informacemi a zapomínají (případně nezvládají) sledovat a vnímat praktickou odezvu všeho, co doporučují. Co hůře – nemají svoje rady vyzkoušené na sobě.
Takových specialistů běhá po světě víc než dost. Je proto zbytečné, abychom produkovali další. Chcete-li se stát odborníky, zavřete se do univerzitní knihovny a studujte, je to práce na celý život.
Naší filozofií a současně hlavním cílem je naučit studenty vytvářet takové jídelníčky, které:
Naše kurzy jsou plné různých teorií. Musí být, protože bez základních informací to nejde. Jsou ale prošpikovány praktickým nácvikem jednotlivých forem stravovacích režimů. Tato tendence neustále zvyšovat objem praktických zkušeností v našich kurzech průběžně roste. Na základě zpětných vazeb od studentů zjišťujeme, jak moc jsou v tomto směru naše úpravy efektivní, a neustále je zdokonalujeme tak, aby odpovídaly především praktickému poznání. Tyto snahy jsou nejvíce patrné na nejrozsáhlejším kurzu Poradce pro výživu. Pokud se chcete stát poradcem ve výživě - praktikem (tedy člověkem, který skutečně umí se stravou pracovat v praxi a řešit ji sám u sebe i svého okolí), je potřeba se orientovat ve třech základních oblastech:
1. Musíte znát složení a charakteristiky všech potravin.
V tomto směru je to logické, protože pokud chceme pomocí stravy ovlivňovat chování metabolismu a do určité míry i našeho zdraví, je nutné vědět, z čeho se strava skládá (bílkoviny, sacharidy, tuky, vláknina, vitamíny, minerály antioxidanty, fytochemické látky) a jakým způsobem ovlivňuje chování lidského metabolismu (změna krevní glykémie, náročnost na trávení, zásah do acidobazické rovnováhy, ovlivnění vnitřní termoregulace, posun chování metabolických dějů k uvolňujícím nebo naopak ke zpevňujícím tendencím). A protože je nedílnou součástí potravinářství i oblast doplňkové výživy, vyplatí se orientovat i v této problematice. Tedy jaké látky a za jakým účelem se v suplementech běžně používají a jak je užívat v kontextu s běžnou stravou.
Bez tohoto základního know-how není možné vytvořit něco, čemu v praxi říkáme „smysluplný stravovací režim“.
2. Je potřeba se orientovat v lidské anatomii a základech fungování metabolismu.
Znalost složení potravin a jejich schopností ovlivňovat naše tělo i mysl je sice nezbytná, je potřeba ji ale umět aplikovat na lidskou bytost. Je tedy nutné vědět, jaké konkrétní úkoly plní jednotlivé části trávicího traktu. Co se děje s každou složkou stravy, jak metabolismus reaguje na dílčí charakteristiky potravin. S takto nabytými znalostmi pak můžeme tvrdit, že v základu dobře ovládáme teorii.
3. Je nutné umět „vařit“.
Zdaleka ne každý má kuchařské vlohy či konstruktivní přístup k přípravě pokrmů. Na tom ale naštěstí vůbec nezáleží. Pro sestavení jídelníčku, který bude schopen řídit naše zdraví požadovaným směrem, nepotřebujeme mít duši kuchaře. Stačí vědět, jak jednotlivé potraviny vzájemně kombinovat, jakým způsobem a v jakém rozsahu je tepelně upravit, a současně pokrm ochutit tak, aby odpovídal našim chuťovým požadavkům. A k tomu nemusíme umět vařit ve smyslu konvenčního vnímání kuchařského umění.
Alfou omegou celého studijního snažení směřovaného k praxi je v našich kurzech práce s výukovou aplikací ZOF. Její součástí je přes 6000 různých surovin, které máme v reálném životě možnost použít a z nich připravovat konkrétní recepty. Při tomto „elektronickém“ vaření ale učí hra studenty mnohé další důležité věci, než jen vytvářet konkrétní recepty:
U vybraných lekcí nejen kurzu „Poradce pro výživu“ mají studenti úkol v aplikaci vytvořit pro modelovou situaci odpovídající obsahu takové lekce celodenní stravovací režim, který bude ovlivňovat metabolismus požadovaným směrem. Například jídelníček diabetika bude v mnoha aspektech odlišný od stravování vrcholového sportovce, člověka postiženého osteoporózou, dyspepsií nebo zánětem, těhotné či kojící ženy, malého dítěte nebo vegana. V kurzech probíráme nejčastěji vznikající situace v reálném životě. Každý student si tak projde nejen nezbytnou teorií, ale ještě důležitější praktickou zkušeností založenou na tvorbě jídelníčku právě s touto studijní pomůckou. Ctíme pravidlo, které upřednostňoval už Jan Ámos Komenský – škola hrou. Jedině při procesu hraní si s výběrem potravin a jejich přípravou, a sledováním měnících se hodnot a parametrů jednotlivých receptů i celého pokrmu se student nejlépe přiblíží praxi. Není potřeba toužit po odbornosti. Chtějte uspět v reálném životě, což vyžaduje především schopnost prakticky přemýšlet. A právě na toto se v kurzech zaměřujeme nejvíce.
Nela Peterková
Do kurzu jsem se přihlásila s nadšením a zvědavostí, ale už na začátku kurzu jsem věděla, že to předčí všechna má očekávání. To, co jsem nabyla za znalostí na půlročním kurzu poradce pro výživu a suplementaci, mi pomohlo pochopit složitou problematiku výživy a stal se pro mě odrazovým můstkem pro můj nový směr v kariéře, a to pracovat jako poradkyně zdravé výživy. Po skončení kurzu mě to silně motivovalo k dalšímu studiu ještě s větším nadšením než na samotném začátku. Doporučuji ho tedy všem, kteří hledají kvalitní zdroj informací i precizně zpracovaný výukový program.
Dana Švestková
Ráda bych poděkovala p. Martinovi Jelínkovi za profesionální a komplexní způsob výuky. V oblasti celostního zdraví pracuji 23 roků a cítila jsem, že mi v péči o klienty ještě chybí informace kolem stravování. Sama jako experimentátor s RAW stravováním jsem, zjistila, že extrémy nejsou pro lidský organismus vhodné, i když se některé způsoby stravování tváří, jako ty jediné nejzdravější. Individuální přístup k jednotlivci (klientovi) je ten nejdůležitější. V ATAC kurzu jsem pochopila souvislosti některých mně známých věcí, ale i nová fakta, která mně překvapila. Jsem několik let vegetariánka, získala jsem v podání skvělého učitele pana Jelínka důležité podněty a rady k vyváženému stravování. Když jsme byli dotázáni proč jsme si vybrali právě toto školící centrum, moje odpověď byla, podle intuice. Při hledání vhodného kurzu-Výživový poradce převážil fakt, že v ATAC kurzech je kombinován západní medicínský přístup společně se starými východními naukami. Jsem terapeut TČM a Energetické psychologie. Takže náplň kurzu přímo na moje zaměření, to je skvělé a studium jsem si užívala. Kamarádka, kterou jsem přesvědčila, aby studovala se mnou, mi několikrát řekla: ,,dobře jsi vybrala“.. A já jsem o tom 100%přesvědčena.Ještě jednou děkuji za milý přístup a vstřícné jednání. Všem zájemcům mohu kurz jedině doporučit. Myslím, že lepší v ČR nenajdete.
Kateřina Kapková
Děkuji osudu, že mě zavedl až k Vám. Dva roky jsem marně bojovala s exemem na rukou. Prošla jsem si "klasickým" začátkem, u kterého řada lidí končí: léčbou kortikoidy. Pak jsem si o nich něco přečetla a utekla od nich k homeopatikům. Můj zdravotní stav se o něco zlepšil, ale pořád to nebylo ono. Zkusila jsem tedy - na radu jednoho známého - změnit způsob stravování. Objevila jsem paní, která mě uvedla do světa makrobiotiky. Byla jsem víceméně samouk, až než jsem na internetu objevila Váš kurz "Makrobiotika v české kuchyni". S nadšením jsem hltala informace nejen o tom, jak se makrobioticky stravovat, ale také o tom, jak funguje trávicí systém a jak dokáže správně zvolená a nakombinovaná strava prospět tělu i duši. Váš prvně absolvovaný kurz mi vysvětlil všechny změny, které jsem na sobě změnou stravování pociťovala: exem z rukou úplně zmizel a navíc jsem se zbavila trávících obtíží, kterými jsem trpěla od dětství, aniž by mě kdy napadlo je řešit. Brala jsem je jako "normální" součást mého života. O to větší úžas a radost ve mě vyvolalo jejich zmizení. Vaření "novým" způsobem se mi náhle stalo vášní. Kdysi jsem brala zeleninu spíš jen jako "barevnou ozdobu talíře" a najednou jsem při jejím krájení a zpracovávání zažívala pocity štěstí (a ty trvají dodnes.) Z mé kuchyně začala postupně mizet zelenina sterilovaná i mražená, uzeniny udělaly v lednici místo zeleninovým a luštěninovým pomazánkám, místo kupovaného chleba jsem začala péct kváskový. Začala jsem zkrátka trávit v kuchyni více času, protože mě to dělalo (a dělá) šťastnou. A pak jsem v e-mailu objevila Vaši nabídku na "Kurz poradce pro výživu a suplementaci". Vzala jsem to jako výzvu a nic od toho nečekala. Bylo mi zpočátku jedno, jestli nabyté znalosti využiju jen pro sebe a svoji rodinu, nebo i pro jiné. Znovu jsem hltala další informace o životosprávě a v hlavě se mi postupně skládala větší a větší mozaika. Díky praktické části kurzu - tedy vytváření jídelníčků - se ve mě usadil "program", který mě teď v kuchyni vede. Naprosto automaticky uvažuji o tom, jaké dnes použiju luštěniny a který fermentovaný výrobek, čím zahustím omáčku, abych nemusela použít mouku, jestli přisypu semínka do polévky nebo dalšího chodu... Je to až úsměvné, jak člověk najednou "přepne" myšlení, když vezme do ruky vařečku :-) I když... nedá se říci, že bych takto přepínala jen v kuchyni. Od té doby, co se snažím stravovat zdravě - a Váš kurz mě v tom VELMI posunul - se mi změnilo myšlení a vnímání všeobecně. Zostřila se mi intuice, začala jsem se mít více ráda, zbavila se obav a úzkostí atd. atd. Dva dny po absolvování kurzu "Poradce pro výživu a suplementaci" si tak v kuchyni vařím oběd a říkám si: Kéž bych se tím mohla živit. Odpoledne jdu do města, potkám známou, zmíním se jí, že mám kurz zdárně za sebou a ona se ptá: "A nechtěla bys mi občas něco uvařit?" Takže vařím sobě, příteli a druhý týden už i kamarádce. A sním o tom, že si zřídím jídelnu se zdravou domácí kuchyní a začnu vařit ještě i dalším.