Chcete být odborník nebo praktik?

Možná to na první pohled bude vypadat zvláštně, ale ve svých kurzech nemám nejmenší zájem vychovávat odborníky na výživu.

Pod pojmy odborník či specialista se většinou skrývá člověk, který je chodící encyklopedií. Studuje každou teorii, sleduje nové vědecké výzkumy, neunikne mu žádná dieta. Navíc je schopen objasnit téměř každý vztah mezi stravou a metabolismem. Aby tohoto byl schopen, musí studovat. Dlouho a neustále studovat.

Když k takovému specialistovi přijdete pro radu, jak vlastně správně jíst, okouzlí vás kvantem odborných informací a vysype z rukávu systém, který je potřeba dodržovat. Vy se s radostným očekáváním pustíte do jeho realizace a v praxi zjistíte, že v mnoha případech vám doporučené recepty nechutnají, strava je příliš stereotypní, případně neodpovídá vašim cenovým možnostem. A navíc po několika týdnech až měsících přijdete na to, že požadované účinky se buď nedostaví, případně jste našli nového „kamaráda“ v podobě jo-jo efektu.

Jak je to možné?

Naprostá většina odborníků má tendenci se přehlcovat neustále novými informacemi a zapomínají (případně nezvládají) sledovat a vnímat praktickou odezvu všeho, co doporučují. Co hůře – nemají svoje rady vyzkoušené na sobě.

Takových specialistů běhá po světě víc než dost. Je proto zbytečné, abychom produkovali další. Chcete-li se stát odborníky, zavřete se do univerzitní knihovny a studujte, je to práce na celý život.

Naší filozofií a současně hlavním cílem je naučit studenty vytvářet takové jídelníčky, které:

• odpovídají metabolickým požadavkům individuality,
• jsou zvládnutelné pro každého bez rozdílu finančního zázemí či dostupnosti potravin,
• a především chutnají.

Naše kurzy jsou plné různých teorií. Musí být, protože bez základních informací to nejde. Jsou ale prošpikovány praktickým nácvikem jednotlivých forem stravovacích režimů. Tato tendence neustále zvyšovat objem praktických zkušeností v našich kurzech průběžně roste. Na základě zpětných vazeb od studentů zjišťujeme, jak moc jsou v tomto směru naše úpravy efektivní, a neustále je zdokonalujeme tak, aby odpovídaly především praktickému poznání. Tyto snahy jsou nejvíce patrné na nejrozsáhlejším kurzu Poradce pro výživu. Pokud se chcete stát poradcem ve výživě - praktikem (tedy člověkem, který skutečně umí se stravou pracovat v praxi a řešit ji sám u sebe i svého okolí), je potřeba se orientovat ve třech základních oblastech:

1. Musíte znát složení a charakteristiky všech potravin.
V tomto směru je to logické, protože pokud chceme pomocí stravy ovlivňovat chování metabolismu a do určité míry i našeho zdraví, je nutné vědět, z čeho se strava skládá (bílkoviny, sacharidy, tuky, vláknina, vitamíny, minerály antioxidanty, fytochemické látky) a jakým způsobem ovlivňuje chování lidského metabolismu (změna krevní glykémie, náročnost na trávení, zásah do acidobazické rovnováhy, ovlivnění vnitřní termoregulace, posun chování metabolických dějů k uvolňujícím nebo naopak ke zpevňujícím tendencím). A protože je nedílnou součástí potravinářství i oblast doplňkové výživy, vyplatí se orientovat i v této problematice. Tedy jaké látky a za jakým účelem se v suplementech běžně používají a jak je užívat v kontextu s běžnou stravou.

Bez tohoto základního know-how není možné vytvořit něco, čemu v praxi říkáme „smysluplný stravovací režim“.

2. Je potřeba se orientovat v lidské anatomii a základech fungování metabolismu.
Znalost složení potravin a jejich schopností ovlivňovat naše tělo i mysl je sice nezbytná, je potřeba ji ale umět aplikovat na lidskou bytost. Je tedy nutné vědět, jaké konkrétní úkoly plní jednotlivé části trávicího traktu. Co se děje s každou složkou stravy, jak metabolismus reaguje na dílčí charakteristiky potravin. S takto nabytými znalostmi pak můžeme tvrdit, že v základu dobře ovládáme teorii.

3. Je nutné umět „vařit“.
Zdaleka ne každý má kuchařské vlohy či konstruktivní přístup k přípravě pokrmů. Na tom ale naštěstí vůbec nezáleží. Pro sestavení jídelníčku, který bude schopen řídit naše zdraví požadovaným směrem, nepotřebujeme mít duši kuchaře. Stačí vědět, jak jednotlivé potraviny vzájemně kombinovat, jakým způsobem a v jakém rozsahu je tepelně upravit, a současně pokrm ochutit tak, aby odpovídal našim chuťovým požadavkům. A k tomu nemusíme umět vařit ve smyslu konvenčního vnímání kuchařského umění.

Alfou omegou celého studijního snažení směřovaného k praxi je v našich kurzech práce s výukovou aplikací ZOF. Její součástí je přes 6000 různých surovin, které máme v reálném životě možnost použít a z nich připravovat konkrétní recepty. Při tomto „elektronickém“ vaření ale učí hra studenty mnohé další důležité věci, než jen vytvářet konkrétní recepty:

• Pracovat s množstvím a poměry základních makroživin a spočítat energii stravy.
  Obecně platí, že zasáhneme-li do stravování jakýmkoli způsobem, vždy se mění poměry sacharidů, bílkovin a tuků, od čehož se odvíjí i množství kalorií v pokrmu. Tato změna se bez výjimky odrazí na fungování metabolismu.
   
• Kontrolovat hodnotu glykemického indexu a nálože.
  Glykémie potravin je v dnešní době běžně sledovaný faktor. Program ZOF učí studenty zaměřit pozornost i tímto směrem.
   
• Sledovat úroveň stravitelnosti.
  Každý z vlastní zkušenosti ví, že se jeho tělo chová jinak v situacích po konzumaci náročně stravitelného jídla nebo naopak pokrmu, se kterým si náš trávicí trakt poradí velmi snadno. Je potřeba umět do jídelníčku zakomponovat i tento faktor, který nemalou měrou zasáhne do metabolických pochodů. Elektronická hra ZOF tento parametr umí vyhodnocovat.
   
• Mít pod kontrolou acidobazickou tendenci.
  Acidobazická rovnováha je velmi složitá problematika, kterou je potřeba při celostním nazírání hodnotit co nejjednodušším způsobem. V praxi nemá smysl sledovat stupeň kyselosti nebo zásaditosti měřením pH potravin. Klíčové jsou tendence, tedy kyselinotvornost nebo naopak zásadotvornost potravin a způsob jejich přípravy i konzumace samotné. Tyto faktory naprosto zásadním způsobem ovlivňují kvalitu metabolických dějů, aplikace ZOF umí vyhodnocovat i tento parametr. V oblasti snahy naučit se celostním způsobem vytvářet jídelníčky ovlivňující naše zdraví je to velmi výrazná výhoda, kterou ocení každý student.
   
• Vyhodnotit vliv potravin na vnitřní termoregulaci.
  Potraviny umí při trávení vyvolávat pocity tepla nebo chladu. I přesto, že se jedná pouze o pocity vycházející obsahu některých specifických látek v potravinách včetně jejich způsobu přípravy, je výhodou umět s touto charakteristikou termického efektu pracovat. Program ZOF pomůže i s tímto, za což jsou studenti nemálo vděční.
   
• Určit energetickou tendenci receptu i celého režimu stravování ve smyslu asijských pojmů jin a jang.
  Pro západně smýšlejícího člověka je pro tyto účely jednodušší používat výrazy „uvolňující“ a „zpevňující“, které odráží schopnost potravin ovlivňovat metabolické pochody specifickým způsobem. Aplikace ZOF zvládá i toto.