Powered by Smartsupp
Kurzy ATAC

Poradna

Vybrané dotazy z on-line poradny, která je nedílnou součástí námi pořádaných kurzů.

PUFA

PUFA je zkratka pro poly-nenasycené mastné kyseliny, které jsou základním typem tuků nezbytných pro lidské zdraví. Tyto mastné kyseliny jsou nezbytné pro řadu tělesných funkcí, včetně stavby buněčných membrán a produkce energie. Protože tělo nemůže vytvářet všechny typy mastných kyselin, musíme je získávat z potravy. PUFA zahrnují dvě hlavní skupiny: omega-3 a omega-6 mastné kyseliny.

PUFA jsou důležité pro celkové zdraví a výživu. Omega-3 mastné kyseliny, které zahrnují EPA a DHA, jsou známy svými protizánětlivými vlastnostmi a hrají klíčovou roli v kardiovaskulárním zdraví, funkci mozku a vývoji dětí. Omega-6 mastné kyseliny, jako je linolová kyselina, jsou také důležité pro zdraví kůže a vývoj buněk. Avšak, je důležité udržovat správný poměr mezi omega-3 a omega-6 mastnými kyselinami v stravě, protože nadměrný příjem omega-6 může vést k zánětlivým stavům.

Dobrý den, pane Jelínku. Moc by mě zajímal Váš postoj k tomuto článku o PUFA, ve kterém ostře vyhraněná autorka poukazuje na velkou škodlivost užívání jinak všemi doporučovaných omega-3. Dle článku PUFA podporují vznik volných radikálů, jsou karcinogenní, způsobují zpomalování metabolismu, hormonální nerovnováhu, potlačují imunitní systém atd.
O jaké relevantní zdroje se může člověk dneska opírat a čemu může bezpečně věřit, když je internet plný protichůdných informací. To je samozřejmě spíš jen povzdech nebo řečnická otázka :)
Děkuji.

https://www.elihealth.cz/pufa-omega-3/

Narazila jste na učebnicový příklad prezentace a šíření dezinformací ve výživě. Existuje celá řada důvodů, proč se systémově alternativní pohledy na fungování vztahu strava-zdraví potlačují. Chceme-li tvrdit, že jakákoli látka má v těle konkrétní účinek, je třeba vycházet z vědecky podložených informací. I přesto, že i vědecké poznání se dynamicky vyvíjí a tedy průběžně mění, platí (nejen v tomto oboru) v každé době ve společnosti určitý konsenzus, který je postaven na faktech. A tady se (pomyslně) láme chleba, protože je třeba se shodnout na tom, co faktem je a co není. Jelikož chceme vycházet z vědeckého poznání, které jako jediné je schopno dobrat se z faktického hlediska racionálního pohledu na svět (skrze systematické budování teoretické struktury), je třeba brát v potaz seriozní vědecké studie zabývající se danou problematikou.
Vědeckých studií se na celém světě realizuje obrovská spousta, a aby z nich bylo možné vyvozovat konkrétní závěry, je (logicky) nutné pracovat s těmi, které:

1. Splňují poměrně přísné podmínky pro jejich uskutečnění.
Tyto definuje sama věda, vylučuje tak z hodnocení ty, které spektrum podmínek nenaplní. Takové studie nemají potřebnou relevanci a proto by neměly být používáy pro argumentaci. V podstatě to platí pro citované odkazy z vámi uváděného článku.

2. Jsou dostupné ve větším počtu.
Tady vyvstává další problém, protože ve vztahu ke konkrétní hodnocené situaci zdaleka ne vždy existuje "rozumný" počet studií, které by bylo možné brát v potaz. Obecně tady platí, že s rostoucím počtem vědeckých studií na dané téma se více blížíme ke skutečnému poznání. Z toho důvodu se v posledních letech začíná pozornost věnovat spíše metaanalýzám (statistické kombinaci výsledků dříve publikovaných studií). Tady se mj. naráží na další problém v podobě faktu, že metaanalýz není dostatek.

Každopádně se pracuje tak, že máte-li pro danou situaci k dispozici např. 20 000 vědeckých analýz, které jasně poukazují na určité vztahy a souvislosti, ve kterých se v základu shodují, a vedle toho řádově jednotky takových, které poukazují na opak, je vcelku jasné, kam bude směřovat lidská racionalita. Fakt, že existují opačné ne úhly pohledu (ty jsou v podstatě jen filozofickým vyústěním debaty na dané téma), ale opačné výsledky výzkumu, je toto (z vědeckého pohledu) naprosto v pořádku, protože principy vědy jsou postavené na neustálém zpochybňování, což je hnací motor lidského poznání.

Článek, na který odkazujete, je od začátku až do konce opoziční, a to i k informacím, o kterých se dnes na vědecké platformě už moc nediskutuje (stejně jako se nediskutuje o tom, že země není placatá, jakože se najdou jedinci, kteří jsou schopni toto veřejně v médiích s vážnou tváří tvrdit). Není v mých silách (= časových možnostech) touto cestou rozebírat každou větu autorky, ve stručnosti jen naznačím, že cca 90 % všeho prezentovaného by na akademické platformě neprošlo revizí (polovina vědců by se tomu vysmála, druhá půlka by si dala tu mravenčí práci a vyvrátila větu za větou). Tady nemám na mysli jen prezentaci informací (= faktů), ale především jejich snahu interpretovat je a dávat do vztahu se zdravím.

Vzhledem k tomu, že ve výživě ve vztahu k individualitě jednice není nic pevně dané, nevnímejte moje vyjádření jako snahu dehonestovat názor někoho jiného. V praxi je skutečně možné setkat se situacemi, kdy přebytek O3 škodí. Paušalizace názoru, že PUFA obecně jsou toxické apod., je ale za hranicí a ve vztahu k používaným odkazům a citacím naprosto vytržené z kontextu.

Nenechte se tím do budoucna rozčarovat, je nezbytně nutné mít prostor pro vyjadřování svých názorů. Oblast zdraví je ale součástí širší legislativní kontroly, která při snaze (ne vždy dobře či správně směrované a používané, ale přesto snaze) kontrolovat dodržování určitých pravidel začíná už používat systémy AI (= umělé inteligence) s cílem potlačovat šíření dezinformací. Je to trochu tenký led, na internetu se ale děje to, že podobné názory na vliv stravy na zdraví začínají být postupně ve vyhledávačích upozaďovány - obávám se, že v relativně krátké budoucnosti to potká i sociální sítě. Určitě nebudu tvrdit, že je to správný směr a způsob, jak nemanipulovat s populací, v dnešní době ale lepší k dispozici není.

V kurzu se vám snažím prezentovat informace, které jsou dnes považovány za faktické, a u nich současně vést ke kriitickému způsobu myšlení, tzn. nazírat na ně z různých úhlů pohledu a vyvozovat závěry aplikovatelné do praxe. Není to vždy jednoduché pro mě, natož tak pro vás (studenty), je to ale jediná možnost, jak vás v reálném životě nasměrovat na správnou cestu...

Na dotazy odpovídá

Mgr. Martin Jelínek
lektor kurzů

Výživový poradce, autor sedmi úspěšných knih. Zakladatel vzdělávací společnosti ATAC pořádající kurzy, které spojují moudra východních filozofií s poznatky moderní vědy. Jeho cílem je předávat celostní poznání v oblasti výživy a zdraví všem skupinám populace. Vede kurzy výživového poradenství on-line, podílel se na pořadu České televize Pod pokličkou, je autorem výukového systému ZOF.

Více o Martinu Jelínkovi