Vybrané dotazy z on-line poradny, která je nedílnou součástí námi pořádaných kurzů.
Mák namáčet můžete, platí pro něj v tomto směru stejná pravidla, jako u ostatních semínek a ořechů, tzn. namáčením se snižuje množství obsažených antinutričních látek. Děti od 1 roku věku mák mohou, vždy ale kontrolujte jeho množství z důvodu obsahu alkaloidů. Jelikož se obsah nežádoucích opioidů odvíjí od stupně zralosti, nikdy nebudete mít u máku z komerční produkce jistotu, že jste i přes kontrolní snahu legislativy koupili jen skutečně zralá semínka. Je proto vhodné, aby se mák zařazoval do výživy postupně a v malých dávkách.
Vápník obsažený v máku využitelný v lidském organismu je, pouze je třeba počítat s tím, že přítomné alkaloidy jeho biologickou využitelnost snižují. Mák tak sice patří mezi nejbohatší zdroje vápníku, ne ale nejvýhodnější. To na stranu druhou neznamená, že je nezbytně nutné se mu jako zdroji kalcia úplně vyhýbat. V situaci, kdy je mák zralý, tzn. obsah alkaloidů je nízký, má smysl s touto potravinou v kuchyni pracovat.
Obsah bílkovin v máku je na podobné úrovni, jako u ostatních semen či ořechů, tzn. poměrově vůči ostatním složkám určitě ne nezajímavý.
Při hodnocení této potraviny vždy kalkulujte se dvěma klíčovými charakteristikami:
1. První je množství tuků, které jsou zastoupené v největším objemovém množství. Z pozice obsažené energie mohou při větším podílu konzumovaného máku výrazně ovlivnit energetickopu bilanci.
2. Druhou je obsah opiátů, jejichž koncentrace je vysoká u nezralých makovic. V menším množství jsou obsažené i ve zralém máku, mají schopnost negativně ovlivňovat fungování nervové soustavy.
Vstřebávání minerálů ze stravy je nejen složitý problém, ale především v oblasti číselného vyjádření silně relativní. Do procesu vstupuje příliš mnoho faktorů, aby bylo možné smysluplně vyjádřit úroveň využitelnosti každého prvku, buďte tady proto opatrní nejen na přejímání jakýchkoli hodnot, ale především na jejich uplatňování v praxi. Míra využitelnosti kalcia je obecně z rostlinných zdrojů podstatně nižší, než z živočišných, je proto potřeba u rostlinné stravy investovat více snahy do zefektivnění celého procesu. V základu se jedná o snižování podílu vlákniny a vyhýbání se vyšším koncentracím dalších antinutričních složek, smysl má ale i udržovat rovnováhu s přijatým Mg, pečovat o funkci střevního mikrobiomu, který se v nemalé míře na metabolizaci vápníku podílí, zajišťovat dostatek kalciferolu či podporovat metabolismus pohybovou aktivitou. Čím vyšší podíl rostlinných potravin (a tedy zdrojů vápníku) ve stravě máme, tím vyšší nároky klademe na organismus v oblasti aktivace adaptačních mechanismů, které mají za úkol udržovat rovnováhu. Extrémem v tomto směru je veganská strava, kde má smysl řešit každý "detail", jelikož praxe ukazuje, že skutečně má problém se zajištěním dostatku vápníku se všemi jeho důsledky.
Těžké kovy u citovaných zdrojů potravin neřešte, tento faktor podléhá kvalitě půdy a způsobu pěstování plodin, nemá smysl jej paušalizovat.
Na dotazy odpovídá
Mgr. Martin Jelínek
lektor kurzů
Výživový poradce, autor sedmi úspěšných knih. Zakladatel vzdělávací společnosti ATAC pořádající kurzy, které spojují moudra východních filozofií s poznatky moderní vědy. Jeho cílem je předávat celostní poznání v oblasti výživy a zdraví všem skupinám populace. Vede kurzy výživového poradenství on-line, podílel se na pořadu České televize Pod pokličkou, je autorem výukového systému ZOF.