Kyselina močová

Dobrý den,
výživa při diabetu je podle některých zdrojů (např. David Perlmutter, MD, Drop Acid - https://www.amazon.com/Drop-Acid-Surprising-Controlling-Extraordinary/dp/0316315397) závislá na tom, aby mířila ke snižování hladiny kyseliny močové na ideálně 4 – 4,5mg/dl, což je při snižování sacharidů vcelku oříšek. Jeho názor by se dal shrnout do toho, že zánět zvyšuje kyselinu močovou, a zejména fruktóza, která se přímo metabolizuje na kyselinu močovou, a potraviny s vysokým podílem nukleových kyselin (třeba maso, výrobky s kvasnicemi) jsou největším viníkem růstu hodnot kyseliny močové. Jako příklad uvádí třeba pivo (i nealkoholické, které mý vysoký podíl sacharidů a je vyrobené z kvasnic). Navrhuje pořídit si měření kyseliny močové v kapilární krvi domů a na lačno se měřit (u nás třeba easytouch - https://www.lekarna.cz/vyrobce/easytouch/ ). Tak jako u cukru je to asi u každého individuální cesta se společnými principy, že kyselina močová je signální molekula, která zvyšuje glukózu, zvyšuje tlak a spouští tvorbu inzulinu, který jako zásobní hormon chce v těle ukládat tuk. Je to podle něj signál pro naše předky, že po tom, co sníme na podzim zralé ovoce (fruktóza), je třeba zvednou tlak, zvednout cukr (zásobit mozek cukrem, aby nás něco nesežralo) a oplácat se trochu tukem, protože zima přichází a my ji chceme přežít. Jenomže my podle něj celý rok signalizujeme tělu, že přijde zima, ale ta vlastně nikdy nepřijde (třeba i proto, že žijeme ve vytápěných bytech).
Navrhl byste, kterých zásad se držet pro snížení hladiny kyseliny močové?

Všechny tyto zásady jsou zakomponovány do dílčích kroků v úpravách stravovacího režimu, které se snažíte převádět v aplikaci ZOF na talíř. V principu jde o pochopení, že sice máme zmapovány jednotlivé metabolické dráhy skrze biochemické reakce, tyto ale v živých systémech nefungují stejně, jako jsme zvyklí u software, tedy na principu nul a jedniček. Jsme výsledkem několik set miliónů let trvajícího evolučního vývoje, který systémy v těle naprogramoval nejen složitým, ale i komplexním způsobem, s cílem udržovat zdravou rovnováhu, která má u každé individuality odlišný rozsah flexibility. Víme, že zvýšený příjem fruktózy vede ke vzniku kyseliny močové, které je součástí spektra ukazatelů signalizujících prozánětlivé pochody. Máme k dispozici populačně definované referenční hodnoty příjmu cukrů včetně fruktózy, jejich dodržování ale u metabolických poruch není zárukou úspěchu, protože organismus se tady chová nestandardně. Není možné tak predikovat optimální hodnoty příjmu jednotlivých živin, měli bychom ale na straně druhé vědět, jak je převádět na talíř a současně se chovat zodpovědně poctivým sledováním dostupných metabolických ukazatelů, mezi které kyselina močová u DM bezpochyby patří. Tady je navíc třeba počítat i s tím, že se metabolismus bude chovat odlišně u DM1 a DM2. Protože DM2 je problém, který je vždy doprovázen zánětem, měly by úpravy stravy vždy bez výjimky směřovat k podpoře protizánětlivých faktorů. Těch je celá řada, začíná se u sledování kvality potravin, množství bílkovin, cukrů, trans-mastných kyselin, poměrů mastných kyselin v čele s O3:O6, zastoupení vlákniny, podílu bazických prvků, dostatku vitamínů, vyššího příjmu antioxidantů...
Celý "fígl" spočívá v tom, že nikdy předem nebudete vědět, který z jmenovaných faktorů měl větší či dokonce zásadní vliv na potlačení prozánětlivého prostředí a nastolení potenciální metabolické rovnováhy. Vyplácí se tak respektovat celé spektrum pravidel, kontrola příjmu fruktózy je jen špendlíkem v kupce sena.
V procesu péče o tělo při DM je potřeba nejprve tato pravidla celostního způsobu chování biologických systémů pochopit (což obnáší i smíření se s faktem, že taková jsou), následně začít převádět na talíř a ve výsledku disponovat dostatečnou trpělivostí při čekání na výsledky, které se navíc budou ve svém rozsahu lišit u každé individuality.