Ketogenní dieta

Dobrý den,
není mi úplně jasné, jak je možné, že pro spuštění různých očistných pochodů a navození stavu ketózy může stačit pouhých 16 hodin po pozření posledního jídla, když se v případě ketogenních diet mluví o zhruba 2/3 dnech potřebných pro dosažení stejného cíle? Hraje zde roli právě ono posilování flexibility, tj. že tyto stavy často přichází až po nějaké době po zavedení půstu (když se tělo na toto přizpůsobí)?
Děkuji

Flexibilita metabolismu samozřejmě roli hraje, stejně jako nastavení energetické bilance a úroveň pohybové aktivity. Prezentovaných 16 hodin je poměrně dostačující doba k tomu, aby metabolismus (při rozumné skladbě posledního jídla, které by nemělo být typicky vysokosacharidové) začal ve větší míře využívat zásobní tuky. Pokud se držíte koncepce, kdy první jídlo je kolem odpoledních hodin, máte dostatek prostoru k tomu nastartovat metabolismu k vyšší aktivitě (mentální, fyzické), která proces vždy zrychlí. Mluvíme tady ale o převažujících katabolických pochodech, při kterých se ve větším poměru využívají jako zdroj energie mastné kyseliny, což není úplně stejné, jako stav ketózy.

Dobrý den. U onkologických pacientů ketogenní dieta není vhodná, jak píšete. Může tento typ stravování přispět ke vzniku nebo rozvoji rakoviny u lidí, kteří o ní nevědí nebo mají zvýšenou genetickou predispozici, kvůli zvýšenému příjmu živočisných potravin? Vycházím z informací, které jsou uvedeny v knize Čínská studie, která tvrdí, že zvýšené množství živočišných bílkovin zvyšuje riziko rakoviny a dalších civilizačních chorob. Nebo naopak může mít i léčivé účinky, jak tvrdí někteří její zastánci – mizí alergie, exzémy… Děkuji.

Toto je poměrně specifická situace, na kterou neexistuje jednoznačná odpověď. Ketogenní diety jsou výživovým extrémem, navíc ne úplně dobře prozkoumaným. To znamená, že přesně nevíme, jak se organismus v rámci tohoto způsopbu stravování bude chovat v jednotlivých situacích. Na obecné úrovni platí, že přebytek bílkovin, obzvlášť živočišných, skutečně zvyšuje riziko vzniku a rozvoje některých zhoubných onemocnění. U správně koncipované ketodiety by k takové situaci ale dojít nemělo, protože tato je postavena na velmi nízkém příjmu bílkovin.
Není tak prokázáno, že by ketogenní dieta sama o sobě přispívala ke vzniku nebo rozvoji rakoviny u ZDRAVÝCH jedinců. Na stranu druhou některé studie ukazují, že vysoký příjem živočišných tuků může být spojen se zvýšeným rizikem vzniku některých typů rakoviny (prsu nebo tlustého střeva).
Zdravotně prospěšný dopad ketodiety mít mohou, ale jen v některých situacích, navíc není možné tento účinek paušalizovat. Buď proto s těmito experimenty opatrní, dvojnásob to platí u onkologických onemocnění.

Dobrý den,
chtěla bych se zeptat, jak je to s užíváním umělých sladidel při ketogenní dietě. Může existovat např. souvislost mezi sladidly a tím, zda se dotyčný dostane do ketózy? A jakým způsobem může ovlivnit konzumace kolových nápojů s umělými sladidly průběh ketogenní diety?
Předem děkuji za odpověď.

Při konzumaci náhradních NEKALORICKÝCH sladidel organismus dostane informaci o sladké chuti, skrze kterou se slinivka připravuje na produkci inzulínu. Protože ale nedojde ke zvýšení hladiny krevního cukru, inzulín se nevyplaví, přitom mozek produkuje endorfiny vedoucí k tvorbě dobré nálady (běžně spojené s konzumací sladkostí). Tento rozpor vyvolá ve stavu hypoglykémie metabolický stres, kde výsledkem je vyšší produkce některých stresových hormonů. Pokud se organismus nachází v ketóze, příjem nekalorických sladidel by tento stav neměl ovlivnit. Vždy je ale rozumnější se takovým potravinám vyhýbat.

Dobrý den,
chtěla bych se zeptat, jak je to s užíváním umělých sladidel při ketogenní dietě. Může existovat např. souvislost mezi sladidly a tím, zda se dotyčný dostane do ketózy? A jakým způsobem může ovlivnit konzumace kolových nápojů s umělými sladidly průběh ketogenní diety?
Předem děkuji za odpověď.

Při konzumaci náhradních NEKALORICKÝCH sladidel organismus dostane informaci o sladké chuti, skrze kterou se slinivka připravuje na produkci inzulínu. Protože ale nedojde ke zvýšení hladiny krevního cukru, inzulín se nevyplaví, přitom mozek produkuje endorfiny vedoucí k tvorbě dobré nálady (běžně spojené s konzumací sladkostí). Tento rozpor vyvolá ve stavu hypoglykémie metabolický stres, kde výsledkem je vyšší produkce některých stresových hormonů. Pokud se organismus nachází v ketóze, příjem nekalorických sladidel by tento stav neměl ovlivnit. Vždy je ale rozumnější se takovým potravinám vyhýbat.

Dobrý den,
Pořád nikde nemohu dohledat podklady pro uváděné množství sacharidů 120-150g. Jsem poradce pro výživu, a ve škole nás učili, že mozek potřebuje cca 120-130g, pochopitelně toto množství je průměrné a orientační. Ale máme li se při sestavování jídelníčků odrážet o nějakých čísel, tak uváděné množství 120-150g se pak nepohybuje v low carb zóně, ale pouze ve snížení sacharidů za den ve prospěch jiné makroživiny, přičemž nemusí dojít ke změně využití energie ze sacharidů na tuky. Naopak jsem jsem se dočetla, že tělo "přepíná" na využití tuků jako hlavní energie asi na 100g. Ve studijních materiálech tato problematika není rozvedená, je tam pouze to číslo.
Děkuji mnohokrát za odpověď, a pěkný den.

Všechna čísla prezentovaná ve vztahu k poměrům makrosložek u jakýchkoli diet jsou vždy orientační a především zprůměrovaná, nikdy neodráží skutečné potřeby individuality, k těm je potřeba se dobrat praktickým testováním. Platí to i pro snahu nastavit obecné hranice příjmu sacharidů pro low carb režim, kde existuje několik úhlů pohledu a od nich se odvíjejících přístupů:
1. Je možnost prezentovat obecné rozpětí hodnot (tedy 120 - 150 g, někdy až 180 g) - toto nese zásadní nevýhodu v podobě faktu, že se nezohledňuje tělesná hmotnost jedince a úroveň pohybové aktivity, kde tyto jmenované faktory ovlivňují potřebu sacharidů nejvíce.
2. Můžeme kalkulovat s množstvím sacharidů k tělesné hmotnosti - tady se nejčastěji prezentuje rozpětí 1,5-2,5 g / 1 kg tělesné hmotnosti.
3. Vychází se z hodnot uvádějících skutečnou spotřebu množství sacharidů pro zajištění chodu mozku - tady se prezentuje rozsah 120 - 150 g za celý den, i když ani toto nezohledňuje intenzitu mozkové aktivity, kdy ve výsledku mohou být rozdíly v potřebách až dvojnásobné.
4. Pro stanovení konkrétních hodnot příjmu sacharidů je možné použít i model, kdy ze stravy vyloučíme potraviny, o kterých se prezentuje, že nebyly součástí jídelníčku lovců a sběračů, tedy obiloviny, luštěniny a část ovoce. Na základě takového modelu pak vychází opět podobná čísla, i když tento přístup je stejně nepřesný, jako výše uvedené (archeologické výzkumy prokazují, že určitý podíl obilovin a luštěnin se ve stravě našich předků před vznikem zemědělství objevoval...).
Jakmile takto snížíte příjem sacharidů, je potřeba navýšit podíl tuků jako zdroje energie, a to na úroveň požadovanou daným jedincem (redukce hmotnosti vs. vyrovnaná energetická bilance vs. nárůst hmotnosti), vždy při zachování přiměřeného rozpětí množství bílkovin. Metabolismus v rámci adaptačních procesů nebude mít jinou možnost, než se této změně přizpůsobit, z důvodu odlišností v metabolickém profilu každého člověka bude výsledek vždy odlišný. Hranice příjmu sacharidů nutná pro "přepnutí" do keto režimu není a ani nemůže být pevná, protože ketolátky vznikají v těle za mnoha okolností a příjem sacharidů není jediný určujícím kritériem, jak se často uvádí. Navíc je potřeba rozlišovat mezi klasickou keto dietou a nízkosacharidovým způsobem stravování, kde u keto režimu je přísun sacharidů mnohem přísnější.