Brukvovitá zelenina

Dobrý den,
v lekci o slinivce je zmíněno, že velké množství sacharidů zatěžuje slinivku. Zároveň je ale často zmíněno, že vysokosacharidová strava je optimální strava. Když bych si to měla převést na realitu na příkladu - pokud žena 55 kg bude denně přijímat 200g sacharidů, tak se bavíme už o vysokosacharidovám stravování? Ty procenta zatím nepobírám, chápu že taková žena by měla přijmout cca 55-65g bílkovin denně. A samozřejmě sacharidy by měla jíst pouze ty komplexní. Ale do jakého množství gramů na den by se měla vlézt aby právě tu slinivku nepřetěžovala. Protože třeba nechce jíst nízkosacharidově a věří tomu, že tu rovnováhu nejlépe udrží tou vysokosacharidovou - strach z větší konzumace tuku. Potažmo, zda nízkosacaridová strava s množstvím 150g sacharidů by mohal být vhodná? Protože je tam i strach reálný z té zátěže slinivky a z inzulínové rezistence. Zároveň, když by chtěla zjistit jak si stojí v otázce inzulínové rezistence, je pak vhodné jít na krevní testy a nechat si vzít jak glykémii na lačno, ale hlavně glykovaný hemoglobin, c-peptid, inzulin a laktát? Nebo ještě něco je potřeba?
Děkuji moc.

Ve vztahu k podílu sacharidů ve stravě rozlišujeme vysokosacharidový (množství sacharidů se pohybuje v rozmezí 50-60 % z celkového energetického příjmu) a nízkosacharidový (podíl sacharidů je většinou pod 40 %) přístup. Slinivka je s ohledem na příjem sacharidů "zatěžována" v situaci, kdy je:
1. Příjem sacharidů příliš vysoký (= převyšuje jejich skutečnou potřebu).
2. Podíl cukrů z celkového množství sacharidů příliš vysoký (taková strava má příliš vysokou glykemickou hodnotu - index i nálož),
3. Kvalita sacharidů znehodnocená průmyslovými úpravami potravin (= vysoká glykémie).
V tomto případě tedy nejde "jen" o gramáž, tedy hmotnostní podíl sacharidů, ale je vhodnější výpočet vztahovat k celkovému energetickému příjmu, a současně hodnotit i kvalitu zastoupených sacharidů (opět ve vztahu k jejich schopnosti ovlivňovat hladinu krevního cukru).
Je otázkou individuality jedince, zda mu bude více vyhovovat klasická vysokosacharidová koncepce, nebo bude preferovat low carb. V obou případech by ale měla být podmínkou snaha preferovat kvalitní potraviny (= vyhýbat se ultrazprocesovaným), a kontrolovat příjem cukrů. K tomuto se vztahují obecně prezentovaná pravidla, která teprve v kurzu budeme probírat.
Máte-li obavy ze vzniku inzulínové rezistence, nechte si provést odborné vyšetření, tato oblast je medicínou v dnešní době velmi dobře moinitorovaná s ohledem na snahy řešit situaci rostoucího výskytu diabetu 2.typu.

Dobrý den,
zajímalo by mě proč jsou brukvovité potraviny (terapeuticky ve větším množství) spojovány s podporou jater, když se v nich nachází strumigenní glukosinoláty, které ve větším množství vedou k poškození jater?
Děkuji za vysvětlení.

U hodnocení zdravotního dopadu konzumace potravin je třeba uvažovat celostně, ne farmakologicky. Každá potravina obsahuje široké spektrum různých látek s výrazně odlišným dopadem na metabolismus. Některé z nich jsou prospěšné, jiné naopak škodí. Situaci navíc komplikuje fakt, kdy jedna látka může mít pozitivní vliv na určitý orgán či systém, současně ale zatěžuje orgán jiný.
Dále je třeba správně pochopit význam "větší množství" příjmu látky. Účinek jakékoli látky se odvíjí od její koncentrace a požitého množství - jakákoli látka tak může ve stejné situaci působit jako jed či naopak "lék".
Z těchto důvodů není možné na potraviny nahlížet farmakologickým způsobem, u kterého se sleduje vliv jedné látky a ne nepřeberné směsi, kterou navíc nejsme ani schopni důkladně analyzovat. Tyto důvody mj. vedly k tomu, že legislativa nedovoluje spojovat potraviny s jakýmkoli léčivým účinkem...
V praxi se proto postupuje tak, že se na celodenním talíři omezuje množství potravin s vyšší koncentrací určitých látek ve vztahu ke specifickým chorobám (typicky brukvovitá zelenina u hypofunkce štítnice, potraviny s vyšším podílem histaminu u histaminové intolerance apod.).
U brukvovité zeleniny se nejčastěji cituje vliv štěpných produktů glukosinolátů na zvýšenou krvácivost jater, což ale vnímejte jako obecnou informaci, jelikož rozsah tohoto účinku glukosinolátů se liší u jednotlivých savců (= neznamená to, že by pravidelná konzumace zelí či brokolice likvidovala játra). Tyto druhy zeleniny obsahují naopak celou řadu jiných látek majících pozitivní vliv na chování jaterních buněk.