Brukvovitá zelenina

Dobrý den,
zajímalo by mě proč jsou brukvovité potraviny (terapeuticky ve větším množství) spojovány s podporou jater, když se v nich nachází strumigenní glukosinoláty, které ve větším množství vedou k poškození jater?
Děkuji za vysvětlení.

U hodnocení zdravotního dopadu konzumace potravin je třeba uvažovat celostně, ne farmakologicky. Každá potravina obsahuje široké spektrum různých látek s výrazně odlišným dopadem na metabolismus. Některé z nich jsou prospěšné, jiné naopak škodí. Situaci navíc komplikuje fakt, kdy jedna látka může mít pozitivní vliv na určitý orgán či systém, současně ale zatěžuje orgán jiný.
Dále je třeba správně pochopit význam "větší množství" příjmu látky. Účinek jakékoli látky se odvíjí od její koncentrace a požitého množství - jakákoli látka tak může ve stejné situaci působit jako jed či naopak "lék".
Z těchto důvodů není možné na potraviny nahlížet farmakologickým způsobem, u kterého se sleduje vliv jedné látky a ne nepřeberné směsi, kterou navíc nejsme ani schopni důkladně analyzovat. Tyto důvody mj. vedly k tomu, že legislativa nedovoluje spojovat potraviny s jakýmkoli léčivým účinkem...
V praxi se proto postupuje tak, že se na celodenním talíři omezuje množství potravin s vyšší koncentrací určitých látek ve vztahu ke specifickým chorobám (typicky brukvovitá zelenina u hypofunkce štítnice, potraviny s vyšším podílem histaminu u histaminové intolerance apod.).
U brukvovité zeleniny se nejčastěji cituje vliv štěpných produktů glukosinolátů na zvýšenou krvácivost jater, což ale vnímejte jako obecnou informaci, jelikož rozsah tohoto účinku glukosinolátů se liší u jednotlivých savců (= neznamená to, že by pravidelná konzumace zelí či brokolice likvidovala játra). Tyto druhy zeleniny obsahují naopak celou řadu jiných látek majících pozitivní vliv na chování jaterních buněk.