Brokolice

Dobrý den.
V rámci rostlinných zdrojů vápníku se začíná skloňovat kadeřávek, pak-choi a brokolice. Jaký na tyto potraviny z pohledu vápníku máte názor? Počítal jsem objem vstřebatelného vápníku u brokolice a vychází lépe než u kravského mléka. Také už upouštím od doporučování máku jako kvalitního zdroje, protože jeho vstřebatelnost je reálně velmi nízká, jak je uváděno například zde: https://www.evahajkova.com/cs/jaka-je-absorbce-vapniku-z-rostlinnych-zdroju-vyjadreni-k-maku , a zároveň hrozí vysoké zatížení kadmiem.
Děkuji

Vstřebávání minerálů ze stravy je nejen složitý problém, ale především v oblasti číselného vyjádření silně relativní. Do procesu vstupuje příliš mnoho faktorů, aby bylo možné smysluplně vyjádřit úroveň využitelnosti každého prvku, buďte tady proto opatrní nejen na přejímání jakýchkoli hodnot, ale především na jejich uplatňování v praxi. Míra využitelnosti kalcia je obecně z rostlinných zdrojů podstatně nižší, než z živočišných, je proto potřeba u rostlinné stravy investovat více snahy do zefektivnění celého procesu. V základu se jedná o snižování podílu vlákniny a vyhýbání se vyšším koncentracím dalších antinutričních složek, smysl má ale i udržovat rovnováhu s přijatým Mg, pečovat o funkci střevního mikrobiomu, který se v nemalé míře na metabolizaci vápníku podílí, zajišťovat dostatek kalciferolu či podporovat metabolismus pohybovou aktivitou. Čím vyšší podíl rostlinných potravin (a tedy zdrojů vápníku) ve stravě máme, tím vyšší nároky klademe na organismus v oblasti aktivace adaptačních mechanismů, které mají za úkol udržovat rovnováhu. Extrémem v tomto směru je veganská strava, kde má smysl řešit každý "detail", jelikož praxe ukazuje, že skutečně má problém se zajištěním dostatku vápníku se všemi jeho důsledky.
Těžké kovy u citovaných zdrojů potravin neřešte, tento faktor podléhá kvalitě půdy a způsobu pěstování plodin, nemá smysl jej paušalizovat.

Dobrý den,
mám dlouhodobě po dvou porodech štítnou žlázu "na hraně". Léky mi ale zatím lékař nepředepsal. Vadí v tomto případě pokud bych pravidelně pojídala Pickles ze zelí nebo kedlubny? Také si často podusím pár minut v parním hrnci brokolici. Snižují tyto úpravy jako fermentace nebo podušení obsah strumigenů v brukvovité zelenině?
V případě pak semínek, ořechů, obilovin a luštěnin pokud je vždy namočím měla bych tím negativní dopad antinutričních látek také eliminovat? Trošku mě zarazila Vaše odpověď viz dotaz níže ohledně veganství a špatné štítné žlázy, kdy v podstatě pouze rostlinnou stravu nedoporučujete. Přitom pokud budu dodržovat zásady jako namáčení, fermentace, klíčení, měla jsem za to, že tím mohu negativní látky v těchto potravinách podstatně eliminovat.
Děkuji za odpověď.

Tepelné úpravy včetně namáčení a fermentace snižují množství antinutričních látek, v případě strumigenů ale nijak zásadně, dokonce kysané zelí obsahuje těchto složek vcelku zbytečně vysoké množství. Veganská strava obsahuje nejvyšší podíl antinutričních faktorů ve stravě ze všech stravovacích režimů, není tak vhodná pro jedince, kteří mají genetické predispozice k poruchám funkce štítnice. V praxi to znamená, že je v takových situacích potřeba o to důkladněji dbát na dodržování všech dostupných pravidel, které v rámci úprav stravování zlepší stravitelnost rostlinných potravin a současně sníží podíl antinutričních látek.
Obecně platí, že je vhodné se ne přímo vyhýbat těmto "inkriminovaným" potravinám, ale především mít jejich příjem pod kontrolou (= jejich občasná konzumace v přiměřeném množství ničemu neublíží). Toto je podmíněno snahou o zajištění dostatečného příjmu látek, které funkci štítné žlázy podporují (jód, zinek, selen, antioxidanty, dostatek bílkovin...).