Vybrané dotazy z on-line poradny, která je nedílnou součástí námi pořádaných kurzů.
Popisovaná situace a jí podobné nemusí vždy skončit nešťastně, případně ani neznamenají, že se jedná o větší problém. U snahy zajistit dostatek příjmu jakýchkoli živin sice na straně jedné řešíme výzvu v podobě hodnot vztahovaných k RI, na stranu druhou ale toto neznamená, že se musí jednat o podmínku či nutnost. Referenční hodnoty příjmu jsou vždy vztažené k potřebám zprůměrované populace a je známo, že organismus je schopen velmi dobře prosperovat i při nižším příjmu některých z nich. Vápník je jedním z typických příkladů takové situace - řeší se snaha o jeho navyšování z důvodu obav ze špatného vývoje kostí (ke kterému samozřejmě může dojít, a to nejen u dospělých ve vztahu ke vzniku osteopenie či osteoporozy, ale i u malých dětí, jejichž kosterní aparát potřebuje ke svému správnému vývoji určité množství vápníku a bílkovin), ve skutečnosti ale jeho celkové množství na talíři není zárukou zajištění potřebné dávky. Klíčovým aspektem je množství dané látky, které je schopno se ze stravy vstřebat do organismu, a dále hraje roli i fakt, jaký podíl z celkově vstřebaného množství organismus dokáže efektivně metabolizovat.
Převedeno do praxe - pokud víte, že nejste z důvodu zdravotních limitů schopni dodat obecně požadované dávky vápníku a nechcete nebo nemůžete suplementovat, pořád ještě máte možnost cílit úpravou stravy na ty faktory, které mají vliv na vstřebávání látky ze střev a její následné metabolizace v organismu. U vápníku to obnáší dobře fungující střevní mikrobiotu, která (nejen produkcí vitamínu K2) ovlivňuje úroveň vstřebávání, ale i "hlídání" správných poměrů vůči dalším prvkům (hořčíku, fosforu).
Jsem toho názoru, že bezlepková dieta u zdravých jedinců nemá zásadní vliv na zdraví ani na redukci hmotnosti. To ale vnímejte jako vstupní postulát do diskuze, protože je nezpochybnitelným faktem, že západní strava disponuje nehezkým přebytkem produktů z lepkových obilovin, což v některých ohledech vede ke zvýšené zátěži na metabolismus. Ve skutečnosti nejde jen o lepek, ale i přebytek technologicky zpracovaných sacharidů se všemi známými důsledky na zdraví. Jakmile jedinec v této situaci začne řešit změnu stravování a vydá se bezlepkovou cestou, velmi často (toto ale není podmínkou) dochází při volbě bezlepkových variant ke zvýšení kvality konzumovaných obilovin (nižší GI, vyšší podíl vlákniny a mikroživin, snadnější stravitelnost, menší zastoupení aditiv...) a současně snížení jejich objemu v jídelníčku. Tyto (na první pohled ne zásadní) změny mohou mít v mnoha případech výrazný dopad na daného jedince, což pak budí zdání, že viníkem všeho zlého ve výživě je lepek.
Na dotazy odpovídá
Mgr. Martin Jelínek
lektor kurzů
Výživový poradce, autor sedmi úspěšných knih. Zakladatel vzdělávací společnosti ATAC pořádající kurzy, které spojují moudra východních filozofií s poznatky moderní vědy. Jeho cílem je předávat celostní poznání v oblasti výživy a zdraví všem skupinám populace. Vede kurzy výživového poradenství on-line, podílel se na pořadu České televize Pod pokličkou, je autorem výukového systému ZOF.