Powered by Smartsupp
Kurzy ATAC

Poradna

Vybrané dotazy z on-line poradny, která je nedílnou součástí námi pořádaných kurzů.

Autismus

Autismus je neurovývojová porucha, která ovlivňuje sociální interakci, komunikaci a chování jedince. Tato porucha se obvykle projevuje v raném dětství a může mít různé stupně závažnosti. Příčiny autismu nejsou plně pochopeny, ale vědci se domnívají, že hrají roli genetické a environmentální faktory. Autismus je často spojen s dalšími zdravotními problémy, jako jsou gastrointestinální potíže, epilepsie, poruchy spánku, úzkost a deprese.
Výživa může hrát důležitou roli v řízení některých příznaků autismu a souvisejících zdravotních problémů. Některé studie naznačují, že dietní intervence, jako je bezlepková nebo bezmléčná dieta, mohou pomoci zlepšit chování a sociální dovednosti u některých dětí s autismem. Důležité je také zajistit dostatečný přísun klíčových živin, jako jsou omega-3 mastné kyseliny, vitamíny a minerály, které jsou nezbytné pro zdravý vývoj mozku.

Dobrý den, pane magistře,
chci se zeptat, jak by jste doplnil vápník u 3-letého dítěte, které má autismus a v rámci zlepšení jeho stavu je vhodná bezlepková dieta a vyřazení mléčných výrobků, kvůli obsahu kaseinu. Tak malé dítě asi nebude jíst mandle, kešu, mák, příliš luštěnin atd.?
Velmi děkuji za odpověď.

Popisovaná situace a jí podobné nemusí vždy skončit nešťastně, případně ani neznamenají, že se jedná o větší problém. U snahy zajistit dostatek příjmu jakýchkoli živin sice na straně jedné řešíme výzvu v podobě hodnot vztahovaných k RI, na stranu druhou ale toto neznamená, že se musí jednat o podmínku či nutnost. Referenční hodnoty příjmu jsou vždy vztažené k potřebám zprůměrované populace a je známo, že organismus je schopen velmi dobře prosperovat i při nižším příjmu některých z nich. Vápník je jedním z typických příkladů takové situace - řeší se snaha o jeho navyšování z důvodu obav ze špatného vývoje kostí (ke kterému samozřejmě může dojít, a to nejen u dospělých ve vztahu ke vzniku osteopenie či osteoporozy, ale i u malých dětí, jejichž kosterní aparát potřebuje ke svému správnému vývoji určité množství vápníku a bílkovin), ve skutečnosti ale jeho celkové množství na talíři není zárukou zajištění potřebné dávky. Klíčovým aspektem je množství dané látky, které je schopno se ze stravy vstřebat do organismu, a dále hraje roli i fakt, jaký podíl z celkově vstřebaného množství organismus dokáže efektivně metabolizovat.
Převedeno do praxe - pokud víte, že nejste z důvodu zdravotních limitů schopni dodat obecně požadované dávky vápníku a nechcete nebo nemůžete suplementovat, pořád ještě máte možnost cílit úpravou stravy na ty faktory, které mají vliv na vstřebávání látky ze střev a její následné metabolizace v organismu. U vápníku to obnáší dobře fungující střevní mikrobiotu, která (nejen produkcí vitamínu K2) ovlivňuje úroveň vstřebávání, ale i "hlídání" správných poměrů vůči dalším prvkům (hořčíku, fosforu).

Na dotazy odpovídá

Mgr. Martin Jelínek
lektor kurzů

Výživový poradce, autor sedmi úspěšných knih. Zakladatel vzdělávací společnosti ATAC pořádající kurzy, které spojují moudra východních filozofií s poznatky moderní vědy. Jeho cílem je předávat celostní poznání v oblasti výživy a zdraví všem skupinám populace. Vede kurzy výživového poradenství on-line, podílel se na pořadu České televize Pod pokličkou, je autorem výukového systému ZOF.

Více o Martinu Jelínkovi