Úvod / Jak se u nás studuje / Živá školení - dinosauři současné doby?
Jako člověk narozený v minulém tisíciletí a odchovaný školským systémem minulého režimu jsem zvyklý na živý kontakt s vyučujícím. Ne že bych měl cokoli proti moderním výukovým systémům postavených na on-line platformách. Právě naopak. Válcují nás vymoženosti a možnosti informačního věku a s ohledem na princip vývoje bychom byli sami proti sobě, kdybychom v tomto směru nedrželi krok.
Když jsem na počátku tohoto století začínal s přednáškovou a konzultační činností, z nichž postupně vznikly kurzy, ani ve snu mě nenapadlo, že za pár let budu čelit vlně zájmu o studium z pohodlí domova.
A není se co divit:
Tyto a mnohé další důvody odrazují v dnešní době stále více potenciálních zájemců o rozšiřování znalostí zažitým způsobem.
On-line studium, které je postaveno na možnosti studovat dle vlastního časového harmonogramu, nabízí naopak nemálo výhod. Jako člověk „odkojený“ off-line výukovými systémy s nutností poslouchat přednášející, kteří se mezi sebou „prali“ o tituly „uspávač hadů“ či „cholerický agresor“, vím, jak moc lákavá je představa nikam nejezdit a přizpůsobit si studijní život svým vlastním představám. Na první pohled to tedy vypadá, že se karty obrátily jasně daným směrem.
I přesto, že se s celým týmem snažíme držet krok s dobou, vím, že jsem v oblasti výuky prostě „stará škola“. Racionalita mi říká, že on-line systémy mají dnes „zelenou“. A statistiky v oblasti zájmu o konkrétní kurzy to jednoznačně potvrzují. Například před třemi lety byl poměr mezi studenty v živých a on-line kurzech přibližně 80:20. Dnes je to přesně naopak.
Pocitově ale vím, že živé školení, tedy osobní kontakt s lektorem a možnost diskuze na témata, která mě aktuálně zajímají, on-line studium nahradí jen zčásti. Tady je několik důvodů:
Kurz Poradce pro výživu, o který je studijně největší zájem, trpí všemi výše popsanými „neduhy“. Stále více lidí má zájem studovat z domova. Je samozřejmě pochopitelné, že zahraniční studenti, případně lidé s komplikacemi v oblasti cestování, nemají ani jinou možnost a pro ně je tak výběr formy kurzu naprosto jasný. Zbývající většina ale volbu má. Směle až drze budu tvrdit, že jsou sami proti sobě, když jdou cestou menšího odporu. I kdybych se snažil sebevíc, není v mých silách koncipovat on-line verzi tohoto kurzu tak, aby skutečně plnohodnotně nahradila jeho distanční protějšek, jehož součástí jsou každoměsíční živá školení. Předtočené videozáznamy, kterými v on-line Poradci suplujeme živé přednášky, mají svůj nemalý význam, ale živá setkávání a osobní kontakt s lektorem a ostatními studenty nahradit nedovedou.
V čem spočívají největší rozdíly?
V tomto směru jsem povinen tvrdit, že distanční verze Poradce pro výživu je přece jenom o stupínek hodnotnější, než „pohodlnější“ on-line forma. A to říkám s plným vědomím toho, že on-line verze Poradce je prodejně mnohem úspěšnější.
Mgr. Martin Jelínek
Mgr. Martin Jelínek
Martina Sobotíková
Do kurzu jsem se nepřihlásila z důvodu, že bych se chtěla stát výživovým poradcem, ale proto, že se chci stravovat zdravě a vést k tomu i své děti. Informací o výživě, zdravém životním stylu apod. je všude kolem hodně. Někdy až příliš, že se v nich člověk ztrácí. V kurzu jsem všechny tyto podstatné informace k výživě našla krásně a přehledně dávkované v jednotlivých lekcích. Navíc se kurz věnuje i takovým tématům, kterými by mě jinak ani nenapadlo se zabývat. V tomhle směru mi kurz rozšířil obzory. Díky novým informacím jsem se také vyvedla z několika omylů ve stravování. Také podpora při studiu je velice nadstandardní. Jakékoli doplňující dotazy jsem mohla řešit on-line, případně na osobních setkáních s lektorem Martinem Jelínkem. Na každém setkání jsem se dověděla něco nového, někdy překvapivého, ale vždy obohacujícího. Děkuji.
MUDr. Pavel Dvorský
Jako chirurg sleduji znepokojeně trvale vzestupnou tendenci výskytu smrtelných nemocí. Jednoho dne jsem si uvědomil, že se to týká i nás lékařů, a ve statistikách jsem našel, že umíráme dokonce ještě dříve, než naši pacienti. Ten den jsem pochopil, že i my lékaři děláme „něco“ dlouhodobě špatně, a pokud s tím nic neudělám, budu brzy já i moje rodina někomu říkat –„ proč zrovna já“, jak to často slýchávám. My lékaři intuitivně cítíme, že převaha těch dlouhodobých a fatálních chyb je v oblasti výživy a způsobu života, ale naše pýcha a nedostatek pokory nám nedovolí přiznat si, že o této oblasti prakticky nic nevíme, protože nás to nikdo neučil. Celý systém lékařského vzdělávání tuto problematiku zcela opomíjí. Já jsem se rozhodl to změnit; kvůli sobě, své rodině a svým „novým“, nezaslepeným pacientům. Vzdělávací institut ATAC spol. s.r.o. jsem zvolil pro své vzdělání v této oblasti proto, že u nás i v Evropě patří k absolutní špičce v oboru praktické výuky komplexně pojatého zdravého způsobu života. Navíc ve svém“ know-how“ dává nejlépe do souvislostí fakta věrohodných vědeckých studií západní medicíny s neopomenutelnou moudrostí medicíny starých východních kultur. Obsah a úroveň studia velmi předčily moje očekávání a statut „kurzu“ je jistě z důvodů legislativních, neboť se mnohem více podobá studiu univerzitnímu. Lekce jsou poutavé, naučné, snadno zvládnutelné pro každého, bez ohledu na profesi, vzdělání, zaneprázdněnost. A to je nesmírně důležité. Přeji každému zažít radost z „vlastního“ objevu zdravého způsobu života, kterou absolventům tento institut přináší. Pokud by ohlas měl nést i nějaké poselství, začal bych citáty: „Pokud je člověk zdravý, přeje si mnoho věcí, pokud je nemocný, přeje si jen jedno. Zdraví.“ „ Je nerozumné kopat studnu, teprve když nám hrdlo svírá žízeň“. A dodal bych: Nikdy není pozdě začít se vzdělávat v této oblasti. Udělejme to kvůli sobě, své rodině a pokud možno, kdokoliv v tom pomáhejme i ostatním. Je to mimochodem skvělý způsob jak měnit svět k lepšímu!
Mgr. Pavla Stýskalová DiS.
Jsem ráda, že jsem se mohla zúčastnit Vašeho kurzu. Cením si Vašich znalostí, důvtipu a toho, jak na sobě neustále pracujete a překonáváte "zarytá dogmata". Díky Vašemu kurzu jsem získala rozhled. Teď už jenom tu teorii uvést do praxe. Jde to. Pomalu, ale jistě překonávám sebe, svoji lenost v přípravě jídla a především se snažím více přemýšlet nad tím, co jím já i moje rodina. Přijde mi to jako včera, co jsem začala hltat vaše informace. I když byla období, kdy se mi hůře soustředilo a někdy nechtělo. Přesto mě lákalo dozvídat se nové a nové informace o výživě a různý pohled na ni. Děkuji za závěrečné povzbuzení a trpělivost, když jsem z rodinných důvodů vše ukončovala zpožděně.
