Úvod / Jak se u nás studuje / Studium bez stresu
Naprostá většina lidí, kteří se dobrovolně přihlásí do jakéhokoli kurzu, má tendenci se něco nového naučit. Mají svoje očekávání, která jsou provázena různými emocemi: Vedle nadšení a určité formy vzrušení se objeví i strach. Nejčastěji strach z neznáma či pochybností, zda studium zvládneme. Emoce strachu jsou přirozené pro každého. Přece jenom jsou součástí historie lidského rodu dlouhá stádia zvířecího vývoje, pro jejichž jednání a chování jsou typické pudové a instinktivní reakce. Tedy takové, kde základem jejich projevu je útok nebo útěk.
Tyto vlastnosti v sobě neseme všichni a popravdě ne každý s nimi umí konstruktivně pracovat. Za dlouhá léta školení a pořádání kurzů jsem měl možnost se setkat s obrovskou spoustou lidí, u kterých byla na první pohled patrná touha se vzdělávat v oblasti zdravého životního stylu. Bez rozdílu úrovně vzdělání měli vnitřní potřebu se posunout v této oblasti dál a vyřešit problémy, se kterými se po určitou dobu trápili. Bohužel se v určité fázi svého snažení nechali přemoci různými projevy strachu, které nejčastěji pramenily z nezvládnutí studijního tempa. Z obav, aby se při žádosti o rozvolnění studia neznemožnili, raději studium vzdali.
Takový způsob uvažování je bohužel velmi častý a osobně jej považuji za nešťastný. Z hlediska osobního vývoje má převaha strachu nad konstruktivním myšlením a jednáním fatální následky. Jako člověk, jehož posláním je podporovat vzdělávání a snažit se přispívat k pokroku jsem si toho plně vědom. Některé kurzy v naší nabídce jsou z hlediska jejich organizace velmi jednoduché a nekladou na studenty žádné dramatické nároky. Jiné jsou naopak obsahově i strukturálně náročnější a vyžadují určitou časovou investici a pravidelnost ve studijním přístupu. A právě u těchto dochází k situacím, kdy se sejde několik faktorů a účastník zjistí, že nastavené studijní tempo diktované pravidelným přísunem lekcí přestane zvládat.
Tyto situace je potřeba samozřejmě řešit. Ale ne tak, že ve studiu přestane pokračovat. Optimální způsob je zvednout telefon či napsat e-mail a požádat o individuální přístup. Tyto situace se dějí poměrně pravidelně, nejčastěji u kurzu Poradce pro výživu, který je nejdelší a obsahově nejnáročnější. Jsme proto na ně organizačně i administrativně připraveni a umíme vyjít vstříc. Děláme to dokonce rádi, protože naším cílem není jen „ukořistit“ studenta, ale především jej zdárně dovést do konce studia. Největší radost jsem vždy měl z toho, že můžu osobně na konci kurzu každému studentovi předat certifikát o jeho absolvování. I přesto, že většina zájemců dnes studuje on-line a certifikáty posíláme poštou, se na naší filozofii nic nezměnilo. Chceme vidět všechny účastníky, kteří se do kurzu přihlásí, úspěšně absolvovat.
Pokud se v průběhu studia cokoli nedaří, vždy se prosím ozvěte. To nejmenší, co můžeme udělat, je přeřadit vás do jiného turnusu a studium tak prodloužit. Případně posuneme termín vyhotovení seminární práce či závěrečného testu. Není dokonce ani povinnosti studovat každý den, jak si mnozí mylně myslí kvůli tomu, že studijní témata přibývají téměř každý den. Máme sice nastavená určitá pravidla, jejichž respektování vyžadujeme, neznamená to ale, že je nutné u lekcí sedět denně. Z praxe například víme, že takových „poctivců“ je naprosté minimum pohybující se na úrovni 10 – 20 % ze všech studujících. Ostatní se prostě přizpůsobí svým vlastním časovým a organizačním možnostem.
Aby studium mělo vůbec smysl, tedy v paměti zůstaly klíčové informace, je potřeba být v klidu a vyhýbat se jakýmkoli zdrojům stresu, který z pozice svojí síly úspěšně snižuje efektivitu našeho snažení. Je tedy nesmysl se nutit do zpracovávání studijních témat, když je únava silnější než pozornost. Nebo se učit v prostředí, kde spektrum rušivých vlivů přebíjí svojí hodnotou úroveň vlastní koncentrace. S těmito problémy „bojuje“ naprostá většina studentů – maminky na mateřské, podnikatelé, sportovci, senioři či cestovatelé. Nedovolím si tvrdit, že kterákoli ze jmenovaných skupin by na tom byla lépe.
Ať už vám zkříží studijní plány jakýkoli projev osudu, myslete na to, že naším cílem je dovést vás zdárně do cíle. Tedy naučit vše, k čemu jsme se v jednotlivých kurzech zavázali.
Mgr. Martin Jelínek
Jiřina Macková
Spoustu let se zajímám o zdravější způsob života se vším co k tomu patří... Sbírala jsem každý střípek až se z toho stalo nepřehledné bludiště. Napadlo mě poohlédnout se po nějakém kurzu, který by mi ukázal cestu správným směrem. Na internetu mě zaujal kurz ATAC pana magistra Jelínka "Poradce pro výživu a suplementaci". Řekla jsem si, že to zkusím protože mě velmi oslovila osnova tohoto kurzu a zejména holistický přístup ke způsobu stravování. Myšlenkové mapy mě ze začátku trošku potrápily, ale musím říct, že jsem si je rychle oblíbila. Velmi mě oslovil pohled na stravování z hlediska ájurvédy, tradiční čínské medicíny a makrobiotiky (pokud byste otevřel kurz o ájurvédě, tradiční čínské medicíně, už teď se hlásím). Jsem moc ráda, že jsem si vybrala právě tento kurz. Velmi oceňuji přístup p. Jelínka, jeho vstřícnost a ochotu. Zkušenosti a cenné rady z tohoto kurzu pomohou ku zdraví nejen mé rodině , ale doufám i mé budoucí klientele. Moc děkuji a přeji Vám spoustu nadšených studentů.
Bc. Hana Brabec
Kurz Poradce pro výživu a suplementaci je opravdu velmi obsažný, některá témata si teprve po několika měsících sedají na správné místo v hlavě. Před kurzem jsem měla pocit, že se zajímám o výživu, ale během kurzu jsem si uvědomila, jak objemná je daná problematika. Probírali jsme témata, o kterých jsem neměla ani páru (termika, energetické tendence, existence nadbytku vlákniny, klíčení, fermentace, kontraindikace doplňků stravy), ale dnes vidím, jak jsou důležitá. Přesto mám pocit, že informace v kurzu jsou pouhou základnou, na které budu stavět postupným prohlubováním daných témat. Velmi si cením komplexního přístupu k dané problematice. Hledala jsem kurz, který by nebyl zaměřený jen na podíl makrosložek, příp. mikrosložek. Sama jsem tušila, že s výživou souvisí psychika, že každý je individualita, že stejná strava za jiných podmínek nebude stejná, že bychom neměli v zimě jíst totéž co v létě, atd. Toto vše jsem si v tomto kurzu ověřila. Během celého kurzu nás pan Jelínek učil, že je třeba respektovat individualitu člověka, že vše je relativní, že každá akce má reakci, a že problematika výživy musí být holistická, aby byla účinná a že přílišné generalizace mohou ubližovat. Sama jsem toto zažila jako zákaznice, kde mi po zjednodušených radách Výživové poradkyně bylo stále těžko a ukrutná zima. Nadšená jsem z výukové hry ZOF, prakticky jsem si procvičila jednotlivé problematiky, dostaly se mi pod kůži vcelku automaticky a mnohem rychleji, než kdybych se je učila ryze teoreticky. Často se mi objevil „problém“, na který bych možná narazila až v praxi, tady jsem si mohla pohrát s tím, jak ho vyřešit a díky tomu jsem se naučila zase něco nového. Je to taková škola hrou. Přínosné byly také recepty, které mi při ztrátě inspirace pomohly „vařit“. Kromě výše uvedených benefitů měl pro mě kurz ještě jednu ohromnou výhodu a to možnost studovat online. V průběhu kurzu jsem se totiž stěhovala do jiného města (100km) a nebylo by pro mě schopné v průběhu toho ještě dojíždět do jiného města.
Barbora Procházková
Nedá mi to, ale musím být upřímná. Kurz jsem začala studovat nadvakrát. Poprvé jsem vydržela měsíc a to v roce 2020. Totálně mě to přerostlo. To množství informací, času strávený učením, nedala jsem to. Proč? Nebyla jsem připravená, nebyla jsem rozhodnutá. Dostala jsem druhou šanci, kdy mě lidi okolo mě povzbudili, že to dám, a to včetně týmu pana Jelínka. Za to jsem doteď vděčná. To co se semnou dělo v průběhu kurzu bylo neskutečné. Začala jsem cítit nový nával energie, novou životní radost, dala jsem potravu, potravu svému mozku, který po tom toužil a v tu chvíli jsem už připravená byla. Kurz je neskutečná jízda, která o vás mnohé vypoví. Vyzkouší vaše odhodlání, vyzkouší vaši vůli, schopnost si plánovat čas, motivaci, disciplínu, vyzkouší vaši trpělivost, ale nejenomže vás zkouší, neskutečně vás posilní, dá vám nový smysl ve vaší práci, dá vám nový pohled na to, jak celé stravování uchopit. Rozhodně ale nečekejte, že vám řekne, dělejte to tak a tak. To ani náhodou a to je to nejcennější! Dá vám svobodu rozhodnutí, jakou cestou se chcete ubírat prostřednictvím informací o všech cestách. Nakonci ale stojíte jen vy, a vaše rozhodnutí, chci jít tudy a tudy. Seminární práce se pro někoho může zdát otrava (ano i pro mě to tak bylo: "přiznání"), ale po tom, co jsem se do toho zakousla jsem zjistila, že teprve tam jsem dostala jasnou vizi, jak to chci dělat. Teprve u psaní seminární práce se mi začalo všechno propojovat a řekla jsem si: "Tak přesně takhle to chci dělat". A to je neskutečný. Ano, nedokážu skrývat nadšení, radost a pokoru. Protože tohle všechno cítím po absolvování závěrečného testu, kdy jsem se cítila jako super hrdina. A cítím se tak i den poté. A proč? Protože tenhle kurz rozhodně je zasloužený, a není to žádná dávačka. Bylo to šílený, těžký a kolikrát dechberoucí. Ale hlavně to bylo skvělý! Děkuji celému týmu, děkuji za to, co všechno děláte, a kolik věcí, nám zůstane k dispozici i po dokončení včetně vašeho kontaktu, který je na tom všem nejcennější. Děkuji mockrát, a přeji spoustu takových upřímných referencí, které snad i vám dají sílu do další práce a dřiny, která jednoznačně za celým vaším systémem je. Klobouk dolů.
