Naprostá většina lidí, kteří se dobrovolně přihlásí do jakéhokoli kurzu, má tendenci se něco nového naučit. Mají svoje očekávání, která jsou provázena různými emocemi: Vedle nadšení a určité formy vzrušení se objeví i strach. Nejčastěji strach z neznáma či pochybností, zda studium zvládneme. Emoce strachu jsou přirozené pro každého. Přece jenom jsou součástí historie lidského rodu dlouhá stádia zvířecího vývoje, pro jejichž jednání a chování jsou typické pudové a instinktivní reakce. Tedy takové, kde základem jejich projevu je útok nebo útěk.
Tyto vlastnosti v sobě neseme všichni a popravdě ne každý s nimi umí konstruktivně pracovat. Za dlouhá léta školení a pořádání kurzů jsem měl možnost se setkat s obrovskou spoustou lidí, u kterých byla na první pohled patrná touha se vzdělávat v oblasti zdravého životního stylu. Bez rozdílu úrovně vzdělání měli vnitřní potřebu se posunout v této oblasti dál a vyřešit problémy, se kterými se po určitou dobu trápili. Bohužel se v určité fázi svého snažení nechali přemoci různými projevy strachu, které nejčastěji pramenily z nezvládnutí studijního tempa. Z obav, aby se při žádosti o rozvolnění studia neznemožnili, raději studium vzdali.
Takový způsob uvažování je bohužel velmi častý a osobně jej považuji za nešťastný. Z hlediska osobního vývoje má převaha strachu nad konstruktivním myšlením a jednáním fatální následky. Jako člověk, jehož posláním je podporovat vzdělávání a snažit se přispívat k pokroku jsem si toho plně vědom. Některé kurzy v naší nabídce jsou z hlediska jejich organizace velmi jednoduché a nekladou na studenty žádné dramatické nároky. Jiné jsou naopak obsahově i strukturálně náročnější a vyžadují určitou časovou investici a pravidelnost ve studijním přístupu. A právě u těchto dochází k situacím, kdy se sejde několik faktorů a účastník zjistí, že nastavené studijní tempo diktované pravidelným přísunem lekcí přestane zvládat.
Tyto situace je potřeba samozřejmě řešit. Ale ne tak, že ve studiu přestane pokračovat. Optimální způsob je zvednout telefon či napsat e-mail a požádat o individuální přístup. Tyto situace se dějí poměrně pravidelně, nejčastěji u kurzu Poradce pro výživu, který je nejdelší a obsahově nejnáročnější. Jsme proto na ně organizačně i administrativně připraveni a umíme vyjít vstříc. Děláme to dokonce rádi, protože naším cílem není jen „ukořistit“ studenta, ale především jej zdárně dovést do konce studia. Největší radost jsem vždy měl z toho, že můžu osobně na konci kurzu každému studentovi předat certifikát o jeho absolvování. I přesto, že většina zájemců dnes studuje on-line a certifikáty posíláme poštou, se na naší filozofii nic nezměnilo. Chceme vidět všechny účastníky, kteří se do kurzu přihlásí, úspěšně absolvovat.
Pokud se v průběhu studia cokoli nedaří, vždy se prosím ozvěte. To nejmenší, co můžeme udělat, je přeřadit vás do jiného turnusu a studium tak prodloužit. Případně posuneme termín vyhotovení seminární práce či závěrečného testu. Není dokonce ani povinnosti studovat každý den, jak si mnozí mylně myslí kvůli tomu, že studijní témata přibývají téměř každý den. Máme sice nastavená určitá pravidla, jejichž respektování vyžadujeme, neznamená to ale, že je nutné u lekcí sedět denně. Z praxe například víme, že takových „poctivců“ je naprosté minimum pohybující se na úrovni 10 – 20 % ze všech studujících. Ostatní se prostě přizpůsobí svým vlastním časovým a organizačním možnostem.
Aby studium mělo vůbec smysl, tedy v paměti zůstaly klíčové informace, je potřeba být v klidu a vyhýbat se jakýmkoli zdrojům stresu, který z pozice svojí síly úspěšně snižuje efektivitu našeho snažení. Je tedy nesmysl se nutit do zpracovávání studijních témat, když je únava silnější než pozornost. Nebo se učit v prostředí, kde spektrum rušivých vlivů přebíjí svojí hodnotou úroveň vlastní koncentrace. S těmito problémy „bojuje“ naprostá většina studentů – maminky na mateřské, podnikatelé, sportovci, senioři či cestovatelé. Nedovolím si tvrdit, že kterákoli ze jmenovaných skupin by na tom byla lépe.
Ať už vám zkříží studijní plány jakýkoli projev osudu, myslete na to, že naším cílem je dovést vás zdárně do cíle. Tedy naučit vše, k čemu jsme se v jednotlivých kurzech zavázali.
Co říkají o studiu naši absolventi
MUDr. Pavel Dvorský
Jako chirurg sleduji znepokojeně trvale vzestupnou tendenci výskytu smrtelných nemocí. Jednoho dne jsem si uvědomil, že se to týká i nás lékařů, a ve statistikách jsem našel, že umíráme dokonce ještě dříve, než naši pacienti. Ten den jsem pochopil, že i my lékaři děláme „něco“ dlouhodobě špatně, a pokud s tím nic neudělám, budu brzy já i moje rodina někomu říkat –„ proč zrovna já“, jak to často slýchávám. My lékaři intuitivně cítíme, že převaha těch dlouhodobých a fatálních chyb je v oblasti výživy a způsobu života, ale naše pýcha a nedostatek pokory nám nedovolí přiznat si, že o této oblasti prakticky nic nevíme, protože nás to nikdo neučil. Celý systém lékařského vzdělávání tuto problematiku zcela opomíjí. Já jsem se rozhodl to změnit; kvůli sobě, své rodině a svým „novým“, nezaslepeným pacientům. Vzdělávací institut ATAC spol. s.r.o. jsem zvolil pro své vzdělání v této oblasti proto, že u nás i v Evropě patří k absolutní špičce v oboru praktické výuky komplexně pojatého zdravého způsobu života. Navíc ve svém“ know-how“ dává nejlépe do souvislostí fakta věrohodných vědeckých studií západní medicíny s neopomenutelnou moudrostí medicíny starých východních kultur. Obsah a úroveň studia velmi předčily moje očekávání a statut „kurzu“ je jistě z důvodů legislativních, neboť se mnohem více podobá studiu univerzitnímu. Lekce jsou poutavé, naučné, snadno zvládnutelné pro každého, bez ohledu na profesi, vzdělání, zaneprázdněnost. A to je nesmírně důležité. Přeji každému zažít radost z „vlastního“ objevu zdravého způsobu života, kterou absolventům tento institut přináší. Pokud by ohlas měl nést i nějaké poselství, začal bych citáty: „Pokud je člověk zdravý, přeje si mnoho věcí, pokud je nemocný, přeje si jen jedno. Zdraví.“ „ Je nerozumné kopat studnu, teprve když nám hrdlo svírá žízeň“. A dodal bych: Nikdy není pozdě začít se vzdělávat v této oblasti. Udělejme to kvůli sobě, své rodině a pokud možno, kdokoliv v tom pomáhejme i ostatním. Je to mimochodem skvělý způsob jak měnit svět k lepšímu!
Největší hodnotu jsem objevil až s odstupem času a zvyšující se praxí. Pro mě byl největší hodnotou komplexní, nestranný pohled na kvalitu a pestrost stravování u nás. Rozšíření základního povědomí o možnostech hodnocení a celkového pohledu na tělo a osobnost člověka. Největší pravdou bylo, že jedině tělo klienta má pravdu v tom co mu nejvíce vyhovuje. A vše se musí točit kolem toho, že každý je jiný a prošel si různým vývojem a potřebuje ve stravě použít pestrost a střídmost.
Ing. Jan Štěpán
Musím se přiznat, že již první setkání s panem Mgr. Martinem Jelínkem bylo pro mne vstupem do úplně nového světa. Absolvování kurzu „Poradce pro výživu a suplementaci“ mi otevřelo oči a umožnilo mi v první řadě se postarat o to, aby se moje rodina vhodně stravovala a pečovala o své zdraví. Neustále slýchám, jak v mém okolí umírají lidé ve věku mnohdy i méně než 50 let. Infarkty, rakoviny, mrtvice… Díky kurzům ATAC dnes víme, jak těmto potížím předcházet a eliminovat tak až 80% rizik předčasného úmrtí. A nejvíce si cením možnosti další spolupráce s lektorem panem Mgr. Martinem Jelínkem, dle mého názoru předním odborníkem na téma zdraví nejen v ČR, ale i v Evropě.
Facebook
Instagram
YouTube
Twitter