Úvod / Vše o studiu / Které výživové teorie upřednostňujeme?
Stále více se zájemci o studium u nás dotazují, k jakým výživovým teoriím se více přikláníme. Tedy zda více klademe důraz na vysokosacharidové režimy, či naopak preferujeme jejich nízkosacharidové protějšky, jako jsou paleostravování aj. I přesto, že naše filozofie je jasně definovaná a stojí na celostním přístupu, zaslouží si tyto dotazy veřejnou odpověď „pod drobnohledem“.
Lidská bytost dostala od Přírody do vínku několik úžasných metabolických schopností. Mezi ty základní patří flexibilita (pružnost) a adaptabilita (schopnost přizpůsobovat se podmínkám). Obě jsou vzájemně svými vlastnostmi a projevy propojené a poskytují nám něco, co můžeme označit výrazem „možnosti“.
Trávicí trakt člověka je naprogramován k tomu, aby se choval jako všežravec. Ne ve smyslu toho, jak definujeme všežravce u živočichů nižší fylogenetické úrovně. Člověka považujme za všežravce proto, že je schopen „sežrat“ cokoli a současně to i vcelku kvalitně strávit. V tomto směru by s tímto faktem neměl mít nikdo problém. Celý „fígl“ v oblasti možností, které jako bytosti na nejvyšší evoluční příčce máme k dispozici, spočívá v tom, že na rozdíl od zvířat vlastníme i nejvíce vyvinuté vědomí. A právě naše vědomí nám umožňuje přistupovat ke stravování s možnostmi flexibility a adaptability.
Vysvětleme si trochu blíže:
Každý člověk je individualita – genetická (máme odlišný typ metabolismu) i duchovní (jsme nositelé individualizovaného vědomí). V dnešní době není problém různými metodami vyhodnotit a určit typ metabolismu. Máme krevní testy, analýzy tělesné konstituce, testy DNA, metody určování metabolismu pomocí vlasové analýzy a mnohé další, které skvěle dokreslí obrázek o tom, co v těle a za jakých podmínek probíhá. Pokud jim rozumíme, máme možnost pak přizpůsobit i formu stravování. Pro někoho tak bude vhodnější vysokosacharidová, pro jiné zase vysokotuková strava. A je to tak v pořádku, protože to odpovídá našim genetickým predispozicím.
Jenomže…
Do celé hry o tom, jak se vlastně máme (či můžeme) správně stravovat, vstupuje druhá „polovina“ naší bytosti, a tou je vědomí. Obrovská spousta lidí má toto problém pochopit, a je to velká škoda. Uvědomění si toho, jakou roli hraje vědomí v přístupu ke stravování, zásadním způsobem rozhoduje o tom, jak se bude chovat naše zdraví. A od toho se mj. odvíjí i celková úroveň našeho štěstí, po kterém tolik toužíme.
Vědomí je způsob, jakým vnímáme svoji realitu.
Tato definice nám umožňuje pochopit důvody, proč je náš metabolismus pružný a současně schopný přizpůsobovat se okolnostem. Typickým příkladem jsou lidé odmítající jíst maso. Dejme tomu, že jejich důvody se nachází především v etické sféře. Pragmaticky řečeno to znamená, že nechtějí svůj trávicí trakt (na jehož funkci je „napojený“ systém autonomní nervové soustavy šířící v těle pocity a emoce) zatěžovat „mrtvolami“. Prostě úroveň jejich vědomí je na takovém stupni, kdy se z pozice svobodné vůle rozhodli posunout se v této sféře vývojově dál. A protože mysl (vědomá, podvědomá i nadvědomá), která je produktem našeho vědomí, řídí fungování každé buňky našeho fyzického těla, je úkolem našeho těla, aby se podřídilo příkazům mysli.
A tady vstupuje na scénu už zmiňovaná schopnost pružnosti a adaptability. My lidé – na rozdíl od zvířat – máme možnost a současně i schopnost se poměrně rychle přizpůsobovat podmínkám, do kterých se dostaneme. Pokud jsou v souladu obě sféry (fyzická i duševní), metabolismus prostě „přepíná“ do jiného režimu a umí v něm bezproblémově fungovat. Pokud tedy vegetariáni či vegani přestanou jíst maso a současně se jim podaří ostatními skupinami potravin nahradit chybějící bílkoviny a některé další složky, je z nutričního hlediska taková strava naprosto v pořádku. Mysl vyžadovala změnu, které se metabolismus prostě přizpůsobil.
Není tedy možné tvrdit, že jeden způsob či systém stravování je lepší či horší, než jiný. Je to stejně nešťastné, jako tvrdit, že jeden člověk je lepší a druhý horší. Nikdo není horší nebo lepší, každý jsme pouze na jiném stupni vývoje.
Systém nízkosachatidových diet (např. paleo) máme zakódovaný v genech od svých předků, kteří si tímto způsobem života před dlouhými tisíciletími procházeli. Pokud my v dnešní době změníme podmínky stravování, genetika na základě svých historických zkušenost přepne náš metabolismus do režimu, kdy si prostě „vzpomeneme“, jak s takovou stravou nakládat, a jednoduše se jí přizpůsobíme. Totéž platí o všech ostatních režimech, ať už jsou jakékoli. Vždy je pouze potřeba investovat dostatek času nutného k tomu, aby se tělo i mysl přizpůsobily nové situaci, a současně nejít cestou absolutních extrémů, které vždy budou mít schopnost vykolejit homeostatické systémy našeho těla z potenciální rovnováhy.
Z těchto důvodů je potřeba prohlásit, že neupřednostňujeme žádné systémy stravování. Vše je o úhlu pohledu a dodržování dílčích pravidel, která neznají zkratky a není je tak možné nijak obejít.
Pravdou ale je, že hlavní směr, na který se v kurzech zaměřujeme, je naučit studenty co nejširšímu spektru pravidel všech režimů stravování. Nejvíce času ale strávíme nad těmi vysokosacharidovými. Toto má jeden jediný důvod: Žijeme v době, kdy je naše populace několik tisíc let pod vlivem zemědělství. Jsme tak velmi dobře adaptování na konzumaci obilovin, které dělají ze stravy typicky vysokosacharidovou. Navíc úroveň pohybové aktivity a emočního stresu (tedy dva dodatečné a současně naprosto zásadní faktory) jsou dnes na úplně jiné úrovni, než v daleké historii, k níž náležely i jiné způsoby stravování.
Nahlíženo obecně – protože se drtivá většina lidí na celé planetě stravuje vysokosacharidovým způsobem, je naším cílem, aby si ujasnila co nejvíce pravidel souvisejících právě s tímto režimem.
Mgr. Martin Jelínek
Markéta Rožanská
Před pár lety jsem dosáhla střednědobého věku, kdy se tělo mění a tato změna je často spojená s nekontrolovatelným nárůstem tukové hmoty. Toto se stalo také mému tělu, a i přes to, že jsem vždy hodně sportovala a myslela si, že se stravuji „zdravě“, nárůst tukové hmoty se nedařilo zastavit. Po pár měsících hledání, jak rozumně upravit stravování, aniž bych musela držet diety, jsem natrefila na pojem „vyvážená strava“, který zněl věrohodně. Zásady vyváženého stravování jsem začala praktikovat a tvorba tukové hmoty se nejen zastavila, ba dokonce všechen přebytečný tuk z mého těla postupně zmizel. Nahlédnutí do neuvěřitelného vesmíru naší střevní mikroflóry mě zaujalo natolik, že jsem se rozhodla tomuto tématu věnovat profesionálně a hledala nějaké vhodné kurzy, kde bych si nabyté vědomosti potvrdila. Děkuji osudu, že jsem našla kurzy ATAC pana Martina Jelínka, ve kterých jsem si vědomosti nejen potvrdila, ale neuvěřitelným způsobem také rozšířila. Původní profesí jsem analytický chemik a přes 20 let pracuji ve farmaceutickém průmyslu. Na těla klientů nahlížím podobně, jako na farmaceutickou továrnu - aby bylo možno vyrobit kvalitní léky, musí se do továrny neustále dodávat různé kvalitní suroviny ve správných množstvích. A stejně tak je to i s lidským tělem - také mu musíme dodávat kvalitní živiny ve správných množstvích, jinak nemůže správně a zdravě fungovat. Na rozbory jídelníčků svých klientů velice ráda využívám aplikaci ZOFapp, díky které mohu nahlédnout na množství a druhy přijímaných živin opravdu detailně a klientům pak velice konkrétně doporučit, co jim ve stravě chybí nebo naopak přebývá. Velkou výhodou také je, že se mohu stále vracet k jednotlivým lekcím kurzů ATAC a čerpat z nich. Spolupráce s jednotlivými klienty a často se opakující stejné problémy a stejné dotazy mě vedly k rozhodnutí sepsat e-book „Základy vyváženého stravování aneb 8 přehledných rad, jak upravit stravování napořád (a svému tělu přitom naslouchat)“. Své vzdělání jsem si následně rozšířila o profesní kvalifikaci „Lektor dalšího vzdělávání“ - smysluplné a logické zásady vyvážené stravy a jejího přímého vlivu na zdraví dále předávám také prostřednictvím různých kurzů či seminářů.
Bohumila Kupková
Kurz Poradce pro výživu a suplementaci byl od začátku až do konce milou součástí mého života. Těžkou práci za nás odvedl lektor se svým týmem a nám zůstala čistá radost z lehkého nabývání vědomostí. Lekce jsou informačně obsáhlé, přesto stručné. Odborné, však psané srozumitelným jazykem. Každá je shrnuta a zakončena testem. Tím lze snadno absorbovat podstatné informace a průběžně ověřovat (doplňovat) znalosti. Z vytisklých témat vznikla 4 kilogramová encyklopedie, která mi odpověděla na každou otázku ohledně výživy, prozradila návod k lehčímu žití a odkryla mnoho zajímavostí. Po absolvování kurzu s radostí učiním maximum, aby nedošlo k naplnění přísloví "lehce nabyl, lehce pozbyl" - zkrátka aby nezbedná paměť udržela nabyté bohatství na požadovaném místě. :-) Studium doporučuji všemi deseti a moc se těším na další.
Bc. Andrea Šoltisová
Když jsem ležela s třetím rizikovým těhotenstvím v nemocnici, střídaly se mi na pokoji maminky zvané na císařský řez. Většina z nich měla důvod císařského řezu "přerostlé miminko", protože měly těhotenskou cukrovku a tak nějak tu cukrovku neřešily... Přemýšlela jsem, jestli to neřešily z důvodu špatné edukace nebo ze své vůle. Já sama jsem s každým těhotenstvím měla i cukrovku a musím říct, že u prvních dvou těhotenství jsem dostala úplně rozdílné informace ohledně diety. V tom třetím těhotenství jsem se rozhodla řešit dietu po svém a musím říct, že jsem měla cukrovku nejlépe kompenzovanou. Rozhodla jsem se pomáhat i ostatním ženám ve zvládání těhotenské cukrovky, protože si myslím, že těhotenská cukrovka má v populaci vzestupnou tendenci, vzhledem ke způsobu života, který vedeme. Do budoucna bych se chtěla hlouběji věnovat i prediabetu, který mi byl diagnostikován a následně diabetu 2. typu. Abych "nevařila z vody" (jen ze svých zkušeností a informací nabytých při mých zdravotnických studiích), zapsala jsem se na kurz Průvodce výživou při diabetu. Z kurzu jsem opravdu nadšená, nejen že mě utvrdil ve správnosti mých poznatků, ale naprosto nečekaně rozšířil mé obzory ohledně výživy všemi výživovými směry. Moc se mi líbí komplexní pohled na diabetes a řešení diety ve všech možných stylech stravování. Na své si přijde opravdu každý. Nejvíce mě bavilo tvoření jídelníčků v aplikaci ZOF, některé byly opravdu oříškem. Kurz se dá zvládnout i se třemi malými dětmi :-) Kurz Jak se zbavit závislosti na sladkém je také velmi zajímavý, hlavně co se týče myšlení a nastavení mozku. Moc děkuji za kurzy a určitě nezůstanu jen u těchto dvou. V plánu mám po prázdninách kurz lowcarb diety, protože mě samotné vyhovuje nižší příjem sacharidů a chci o tom vědět co nejvíce, ačkoliv bylo už dost řečeno v kurzu Průvodce výživou při diabetu. Dále mě láká meditace a výživa dětí. Ještě jednou děkuji za tyto kurzy a těším se na další :-).
