Úvod / Jak se u nás studuje / Jak velký smysl mají seminární práce?
Jedním slovem – nedozírný. Abych ale upřesnil, o čem je řeč: Půlroční kurz Poradce pro výživu je kromě souhrnného závěrečného testu zakončen i seminární prací. Z toho má obrovská spousta studujících doslova hrůzu, samozřejmě naprosto zbytečně.
Jak už opakovaně zaznělo v předchozích článcích, naší filozofií je naučit lidi především praktické věci. Teorie je všude víc než dost, schopnost jejich interpretátorů uvést ji do reálného života a současně vykazovat dlouhodobě stabilní výsledky je ale na pováženou. Každý turnus kurzu Poradce pro výživu není zakončen psaním teoretických úvah na různá témata. Cílem seminární práce je vyzkoušet si na vlastní vědomí vytvořit kompletní návrh nejen stravovacího režimu, ale i všech ostatních doporučení, které v běžném životě ovlivňují chování metabolismu.
Řečeno pragmaticky – zadání seminární práce je v podobě profilu skutečného člověka. Takového, který má dlouhodobé stravovací návyky, svůj typ metabolismu daný spektrem dostupných faktorů (somatotyp, krevní skupina a další parametry získané běžně používanými analýzami tělesné kompozice a metabolickým typováním), svoje zdravotní potíže, úroveň pohybové aktivity a spoustu dalších „neřestí“ každodenního života. Na tento reálný profil člověka na základě studiem získaného know-how tak každý student vytvoří systém doporučení vedoucí k cíli, který si tento potenciální klient stanoví:
Zpětná vazba od studujících na základě dotazníků, které průběžně provádíme, ukazuje zajímavé výsledky:
Systém studia je založen na průběžném vstřebávání informací, se kterými si studenti „hrají“ ve výukové aplikaci ZOF. Je známo, že mezi klasickým způsobem učení („šprtání“) a hraním si s informacemi existuje z hlediska celkové úrovně zapamatovatelnosti a praktické použitelnosti propastný rozdíl. K dokonalosti už chybí pouze obrazně řečeno vyhrnout si rukávy a pustit se do reálné poradenské praxe (bez rozdílu toho, zda radíme „profesionálně“, nebo se snažíme upravit režim sami sobě a svojí rodině). Seminární práce, ve které vytváříme systém doporučení skutečný lidem, je posledním krokem vedoucím k živé praxi. Alegoricky řečeno je spojovacím mostem mezi studiem a skutečnou praxí.
Nejen že se není čeho bát. Právě naopak – jedná se o výzvu, kterou se vyplácí očekávat s radostí.
Všechny posune tam, kam je potřeba.
A jedno malé tajemství na závěr: Jako lektor kurzu nikdy nenechám žádného „anděla“ padnout. Je mojí osobní výzvou dovést každého zájemce do zdárného finále. Ne skrze ústupky a úlevy z pravidel, na kterých je tento kurz postaven. Vždy pouze snahou konstruktivně podporovat způsob myšlení vedoucí ke schopnosti doporučovat takové postupy, která v praxi fungují. O ničem jiném tento kurz ani není.
Mgr. Martin Jelínek
Aleš Velich
Největší hodnotu jsem objevil až s odstupem času a zvyšující se praxí. Pro mě byl největší hodnotou komplexní, nestranný pohled na kvalitu a pestrost stravování u nás. Rozšíření základního povědomí o možnostech hodnocení a celkového pohledu na tělo a osobnost člověka. Největší pravdou bylo, že jedině tělo klienta má pravdu v tom co mu nejvíce vyhovuje. A vše se musí točit kolem toho, že každý je jiný a prošel si různým vývojem a potřebuje ve stravě použít pestrost a střídmost.
MUDr. Marie Lukaščuková
Myslím, že část z nás, včetně mě, má v sobě lehký fanatismus :-) a při čtení jsem se až trochu styděla...já měla důvodů k přechodu k bezmasému stravování více, jednak maso nikdy nebyl úplně můj šálek čaje, a vzhledem k mým životním cestám jsem se dostala do oblasti útulků, azylů a zjistila více o životních podmínkách zvířat, a tehdy bylo již jisté, že maso jíst nebudu vůbec. Vejce mi stejně jako maso nechybí, jen ty mléčné výrobky, především sýry, protože u ostatních jsem našla pro mne vyhovující alternativy, mi chybí a s jejich odbouráním stále bojuji... Naštěstí, čím jsem starší, tím jsem aspoň trochu trpělivější i sama se sebou. Učím se přijímat to, kdo jsem a že se sebou bojovat nemá moc smysl a také vím, že když něco chci, tak to dostanu. Tedy vím, že jednoho dne najdu správnou cestu sama pro sebe, jak zcela odbourat živočišné výrobky, protože jejich konzumace nesouzní s tím, jak bych si přála, aby svět vypadal. Jako lékař, navíc pohybující se v interních oborech, jsem měla představu, co je asi tak správné, i když musím uznat, že opravdu velmi povrchovou. Tento kurz mi pomohl pořádně pochopit principy. Celoživotně bojuji s leností především v oblasti vaření, vymýšlení, co budu jíst i se samotnou přípravou jídla...to mne velmi během dne obtěžuje a ubírá čas od ostatních, pro mne důležitějších aktivit, což se jistě ukázalo na tvorbě mých úkolů a svých nedostatků jsem si vědoma, stejně jako jsem si vědoma, že toto je velmi hloupý přístup, protože opravdu jsme to, co jíme a dlouhodobě se šidit zrovna v této oblasti je asi to nejhloupější, co může člověk udělat...ale sama se musím pochválit, protože jsem začala aspoň trochu více přemýšlet nad tím, co přes den sním, protože kromě práce lékaře mám mnoho aktivit a potřebuji být nejen zdravá, ale také plná energie, abych vše s přehledem zvládala. A jsem přesvědčena, že tento kurz mi v této cestě velmi pomůže.
Ing. Marek Smetana
Když sa zpětně ohlédnu, su moc rád, že nastúpil sem na kurz, co vedl stravní mistr, magistr Martin Jelínek. Dozvěděl sem sa, co tisíce let východní nauky tvrdijá, ale aj širú škálu stravo-vědních novinek. Kurz byl pestrý, nechyběly snáď žádné stravovací teorie. Kdo pozor dával a na lekce sa připravovál, ve stravě včíl jistě tuší, kerá bije... Veganem že jest pan Jelínek navzdory, zastává objektivní stravovací názory. Velké díky, mistře, že ste mně byl v rámci kurzu ochoten všecky informace a rady darovat! A dík a chvála patří aj Vaším kurzom o mléce, cukrovce a jak sa majú děcka stravovat!
