Šťáva z malin

Maliny jsou plody maliníku obecného (Rubus idaeus), botanicky blízce příbuzné ostružinám. Mají červenou barvu, jejich chuť je sladká. Původně pochází z Evropy a sevrní Asie, vyskytuje se nejvíce v mírném pásmu Evropy, Asie a Ameriky. Plody dosahují průměrné velikosti kolem 1-2 cm. 

Šťáva z malin a zdraví

Šťáva z malin je - stejně jako ostatní lisované šťávy -  bohatým zdrojem mikroživin, největší význam má draslík, v zajímavém množství je zastoupen i vápník. Konzumace čerstvě lisované šťávy má tedy vliv na činnost srdce a cév. Je bohatým zdrojem antioxidantů, významná je například kyselina ellagová, u které byly prokázány protirakovinné účinky. Šťáva z malin má střední hodnotu glykemického indexu. Je to důležitá informace především pro lidi:
- s inzulínovu rezistencí, 
- postižené diabetem,
- v redukčních dietách.

Šťáva z malin v kuchyni

Šťáva z malin se nejčastěji používá samotná nebo v kombinaci s lisovanými šťávami z různých druhů zeleniny, ovoce a klíčených 
potravin. Pokud je cílem konzumace lisovaných šťáv ovlivňování metabolismu a tím i zdraví, je volba konkrétních druhů ovoce, zeleniny a klíčků do takových směsí otázkou individuálního přístupu. Obecně platí, že lisované šťávy jsou koncentrovaným zdrojem celé řady živin (vitamínů, minerálů, antioxidantů, fytochemických látek) a je možné jednotlivé druhy plodin kombinovat tak, aby poskytovaly požadovaná množství vybraných látek.
Šťávu z malin je možné použít i k ochucení:
- kaší,
- dezertů, 
- zmrzlin.