Pastinák kvašený

Pastinák setý (Pastinaca sativa) je kořenová zelenina hojně pěstovaná v mírném zeměpisném pásmu. Pochází z Blízkého východu a Střední Asie. Tvarem je podobný kořenu petržele. Proces kvašení zeleniny probíhá v uzavřených nádobách bez přístupu vzduchu, většinou trvá několik dní až týdnů. Zeleninu je potřeba nastrouhat či nakrájet, prosolit, v případě potřeby přidat vybraná koření (nejčastěji se používá kmín a česnek) a nechat zrát. 

Kvašený pastinák a zdraví

Bakterie způsobující proces kvašení enzymaticky štěpí vlákninu, zelenina je tak snadněji stravitelná. Současně se zvyšuje obsah některých látek (vitamínů). Kvašená zelenina obsahuje vyšší podíl soli, její dlouhodobý přebytek může negativně ovlivnit zdraví (vysoký krevní tlak, zatížení lymfatického systému, nepoměr mezi sodíkem a draslíkem). Konzumace fermentovaných potravin podporuje aktivitu střevní mikroflóry, má tak zásadní vliv na kvalitu všech metabolických pochodů, je proto výhodné je konzumovat pravidelně. Příliš vysoké množství kvašené zeleniny může způsobit problémy s nadýmáním a plynatostí, vyplácí se ji tak zařazovat do jídelníčku v menších porcích. 

Kvašený pastinák v kuchyni

Kvašený pastinák je možné konzumovat čerstvý i tepelně upravený. Tepelná úprava sice zničí některé biologicky aktivní látky, na stranu druhou se ale potravina stane snadněji stravitelnou. Kvašená zelenina je běžnou součástí:
- zeleninových obloh,
- zeleninových salátů,
- dušených směsí,
- polévek.