Mrkev mražená

V mírném zeměpisném pásmu hojně pěstovaná kořenová zelenina (Daucus carota) je pro svůj obsah beta-karotenu známá jako „lék na oči“. Pochází ze středního Východu (Afghánistán), kolem 12. století se objevila v Evropě. Současné oranžové formy mrkve byly vyšlechtěny v 17. století v Holandsku. Pěstují se dvě odrůdy mrkve – raná karotka s tupým koncem a sladší chutí, a mrkev, která je pozdnější, špičatá a snáší dlouhé skladování. 

Mražená mrkev a zdraví

Mrkev je bohatým zdrojem karotenů s  významnými antioxidačními účinky, především beta-karotenu. Tato látka je dávána do souvislosti s prevencí šerosleposti, mj. má v určitém rozsahu i vliv na ochranu pokožky před negativním vlivem UV záření. Podobně jako většina ostatních druhů zeleniny je i mrkev významným zdrojem draslíku, který hraje klíčovou roli pro správné fungování srdečně-cévního systému.

Mražená mrkev v kuchyni

V řadě evropských kuchyní je považována za základní kořenovou zeleninu. Mrkev je jednou z mála zelenin, kterou je vhodnější konzumovat spíše vařenou než syrovou – z tepelně upravené mrkve tělo dokáže získat více beta-karotenu. Proces mražení a následného rozmrazování potravin způsobuje úbytek některých termolabilních mikroživin, nejčastěji vitamínů a některých fytochemických látek. Pomalé a postupné rozmrazování ničí největší množství živin. Mraženou zeleninu je proto při její přípravě vhodné vložit přímo do vroucí vody, případně použít při dušení a pečení pokrmů - běžně se používá:
- do salátů
- do polévek,
- jako součást příloh,
- do pomazánek.