je metoda, kterou v polovině šedesátých let 20. století vyvinul český psychiatr a psychoterapeut Stanislav Grof společně se svou ženou Christinou. Stanislav Grof se rozhodl věnovat výzkumu lidského vědomí a to zejména jeho mimořádným stavům, vyvolaných například požitím psychotropních látek, jako je LSD. Experimentování s těmito látkami bylo oficiálně zakázáno, jelikož se s ním pojila spousta rizik. Grofovi se snažili najít neškodnou a přesto účinnou metodu přinášející holotropní (tj. zcelující) zážitky, jaké někdy přinášelo i užití psychotropních látek. Holotropní terapie bývá dnes provozována většinou ve skupinách. Vytvoří se dvojice po dvou a tito dva lidé se spolu vystřídají tak, že každý z nich jednou dýchá a jednou dohlíží na průběh dýchání svého partnera. Účastníci by měli být oblečeni do pohodlných volných šatů a připraveny by měly být papírové ručníky plastové kbelíky (popř. sáčky), kdyby došlo k nevolnosti a zvracení.

Zpět na slovník